Politici se hádají, finanční ústava se opět odkládá

Rozpočtový výbor navrhl ve čtvrtek normu upravit podle požadavků ČSSD; proti vládní normě by se měla zvýšit hranice pásem takzvané dluhové brzdy vesměs o pět procentních bodů. Podle těchto pásem by pak vláda měla přijímat zákonem stanovená opatření proti dluhu.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka dnes na tiskové konferenci zopakoval některé výhrady své strany k připravovanému zákonu. Pro ČSSD je prý nepředstavitelné, aby vládní koalice na konci svého volebního období navrhovala pravidla, která omezí příští vládu, a současně navrhovala snižování příjmů státu.

"Já myslím, že není možné hlasování o finanční ústavě vnímat izolovaně od ostatních kroků, kterými vláda destabilizuje veřejné rozpočty v České republice. Zejména není možné oddělit návrhy na výrazné snížení příjmů státu od snahy budoucí vládě znemožnit vyšší výdaje," uvedl Sobotka, podle něhož například zrušením daně z dividend může stát přijít o devět miliard korun ročně.

Finanční ústavu schválila vláda loni v říjnu. Sněmovna návrh, který potřebuje získat ústavní většinu, do dalšího čtení poslala v únoru. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady. Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu (HDP), bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry, píše web ČT.

Návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje také seznam opatření, která má vláda uskutečnit při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš. Právě tato hranice je už nyní fakticky překročena, a proto opoziční ČSSD požaduje, aby se rozmezí pro aktivaci opatření posunulo ze 40 až 50 procent HDP na 45 až 55 procent. Sociální demokraté také chtějí, aby vláda k finanční ústavě předložila prováděcí zákon. Za takových podmínek ji byli před dnešním jednáním ochotni podpořit.

Dluh ČR dosáhl podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí loňského roku v poměru k HDP úrovně 44,9 procenta. Je to sice relativně nízká hodnota (osmá nejnižší v EU), tempo růstu státního dluhu má ale Česko v rámci unie sedmé nejvyšší – meziročně dluh narostl o 5,1 procentního bodu.