Tvrdá rána pro koalici: Fiala novou vládu nepodpoří. Rozhodnou Kočí, Dobeš nebo Škárka

Praha - Na osoby z okruhu politického grémia ODS dnes jihomoravský poslanec David Šeich zúžil výběr budoucího předsedy vlády. Politici strany, která hledá cestu z politické krize po nedávném odchodu předsedy vlády a šéfa strany Petra Nečase, ale při příchodu na dnešní jednání ve Sněmovně měli názory velmi různé.

Například senátor Jiří Obelfalzer míní, že premiérem by se měl stát bývalý šéf poslaneckého klubu ODS a nynější ministr dopravy v demisi Zbyněk Stanjura. "S kolegy z obou dvou koaličních stran je velice dobře připraven vyjednávat věci, které budou třeba," poznamenal středočeský senátor. Vzápětí však dodal, že "samozřejmě" se nakonec může ukázat, že se premiérem stane kterýkoliv další ze stranických místopředsedů, a nakonec dokonce připustil, že by to mohl být i někdo jiný.

Podle Obelfazera je v "divokém období" možné, aby jiný člověk vedl ODS a jiný politik se stal premiérem. "To je věc, která je docela možná i normální. Je potřeba rozdělit práci, řídit stranu a řídit zemi," podotkl Obelfalzer.

Naopak poslanec ODS Walter Bartoš je přesvědčen, že správným řešením by bylo, aby stranu i vládu vedl jeden člověk. "To je konzervativní model, my jsme konzervativní strana, měli bychom to respektovat," poznamenal.

Někteří jiní politici ODS nechtěli při příchodu do budovy Poslanecké sněmovny své názory čekajícím novinářům vůbec říkat.

Prezident Miloš Zeman dal stranám v pondělí, kdy přijal Nečasovu demisi, čas na jednání do víkendu. V pátek se do Lán chystají zástupci TOP 09, postupně prezident přijme i další politiky.

Vládní koalici dnes potkala další rána. Její snaha získat dostatek poslanců, kteří by podpořili vládu nástupce Petra Nečase (ODS), totiž získala výraznou trhlinu. Ruku pro ni totiž nezvedne bývalý člen ODS, jeden z takzvaných rebelů a poslanec Radim Fiala.

Situace je celkem jasná. Ať už prezident pověří sestavením vlády kohokoliv, nový premiér bude potřebovat kromě poslanců koaličních stran i hlasy nezařazených poslanců, aby získal ve Sněmovně potřebnou většinu. Konkrétně potřebuje minimálně dva.

Jenže jeden z těch, u kterých byla podpora současné vlády pravděpodobnější, nyní oznámil, že chce předčasné volby. "Myslím si, že bylo dost politických handlů a je nyní nutné dát příležitost občanům, aby vyjádřili svou vůli ve volbách," řekl Fiala, který se nyní hlásí k hnutí Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury.

Šance na získání podpory se tak zmenšily. Úplný konec to ale zatím neznamená. Stále totiž nevyloučili podporu vládě například nezařazení poslanci Michal Doktor, Josef Doběš, Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí či Jan Vysloužil.

Radim Fiala vystoupil z ODS minulý rok poté, co byl členem skupiny poslanců, takzvaných rebelů, kteří nesouhlasili s přijetím "daňového balíčku". Zatímco jeho kolegové Tluchoř, Fuksa a Šnajdr Poslaneckou sněmovnu opustili a následně byli dosazeni do funkcí ve významných státních podnicích, což je zřejmě důvodem současného policejního vyšetřování, Fiala ODS opustil a ve Sněmovně zůstal jaké nezařazený poslanec.

Související

Rumunsko, ilustrační foto

Další vládní krize na obzoru. Rumunsku hrozí předčasné volby

Vývoj událostí posledních dní ukazuje, že nejsme jedinou evropskou zemí, která se potýká s vládní krizí. Zatímco u nás se pouze řešilo, kdo převezme vedení resortu kultury, Rakousko, Itálie a nově i Rumunsko čelí hrozbě předčasných voleb. Rumunská premiérka Viorica Dancialová bude muset po odchodu koaličního partnera hledat podporu u jiných politických stran. Informoval o tom server Politico.eu.

Více souvisejících

vládní krize ODS Kristýna Kočí

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy