Ústavní žaloba na Zemana? Může se to stát, šokuje právník

"Z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně," myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podstata parlamentního systému je podle něj v tom, že se vláda opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jmenování vlády, která má mezi poslanci většinu, podle Kysely odpovídá zvyklostem a konstrukci českého ústavního systému. Teprve, když v dolní komoře většina není, je podle něj čas na méně ortodoxní řešení. Zemanův zvažovaný krok je krokem k poloprezidentskému systému, míní Kysela.

Naopak podle dalšího odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je plně v pravomoci prezidenta jmenovat premiéra, a to třeba i úřednického. Předem totiž podle něj není možní říci, zda ve Sněmovně dostane důvěru. "Přirozeně je to věcí prezidenta, jestli chce jít do takového způsobu, který mu přinese neúspěch," říká Pavlíček.

Pokud vláda nedostane důvěru, nemůže ji hlava státu podle Pavlíčka nechat dovládnout v demisi, ale musí bez zbytečného odkladu jednat, aby našla a jmenovala nového premiéra. Průtahy, k nimž v tomto ohledu docházelo v minulosti, nebyly podle něho v souladu s duchem ústavy.

V demisi zatím nejdéle působila první Topolánkova vláda, kterou jmenoval tehdejší prezident Václav Klaus 4. září 2006. Jako dosud jediná nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, a v demisi pak vládla od 11. října 2006 do 9. ledna následujícího roku, tedy přesně 90 dní.

Podle politologa Stanislava Balíka však dnešní situace není s tou tehdejší zcela srovnatelná. Hlava státu tehdy prý jednala na základě volebních výsledků a první pokus o sestavení vlády dala vítězi voleb ODS. "Bylo to jakési přiblížení se předčasným volbám, které tehdy nešlo vypsat tak jednoduše jako dnes," myslí si Balík.

Podle Kysely mohou zákonodárci vyvinout tlak dokonce i za pomoci ústavní žaloby na prezidenta. "Pakliže prezident republiky jmenuje v rozporu s avízem politických stran vládu, ta vláda nedostane důvěru a on ji stejně bude udržovat při životě, tak pak je to podle mě přesně ten případ, kdy se to dá použít," tvrdí Kysela.

V médiích se objevují první spekulace, kdo by mohl být "Zemanovým" premiérem, pokud prezident opravdu přistoupí  na variantu úřednické vlády.

Z lidí, kteří odpovídají kritériu, že mají blízko k ekonomice a točí se kolem Zemana, se odpovědi na přímou otázku iDNES.cz, zda mu Zeman nabídl variantu, že by vedl takovou vládu nebo v ní byl ministrem, vyhnul exministr financí Jiří Rusnok, který radí Zemanovi s ekonomickými otázkami. "Nebudu to komentovat. Vůbec. Uvidíme, počkáme, co bude," odvětil Lidovým novinám.

"S prezidentem jsem krátce hovořil v pondělí 10. června na koncertu na Hradě. To mi nic nenabídl. Od té doby jsem ho neviděl ani s ním nehovořil. Nechtěl byste raději něco vědět o Vítkovicích? My tady svařujeme železo a co vyvádíte v Praze, víme jenom z televize," uvedl bývalý ministr Martin Pecina, který už v jedné úřednické vládě byl; vedl vnitro v kabinetu Jana Fischera. "Kurník, tož mu to zavolejte, aby na mě nezapomněl," reagoval pobaveně Pecina, píše iDnes.cz.

Pecinu chce nasadit Zemanova strana SPOZ ve volbách v Moravskoslezském kraji a působení v prezidentově vládě odborníků by pro něj před volbami bylo dobré "píárko". V březnu se Pecina objevil na sjezdu ČSSD, který se konal v bývalém plynojemu ve Vítkovicích, a Zemanovi věnoval slivovici a speciální nazouvací lžíci delší než půl metru; ze speciální oceli, která se podle Peciny používá při výrobě komponent jaderné elektrárny.