Kolik peněz prošustrovali naši politici? Budete se divit

Praha - Předražené státní zakázky, tunelování firem, úplatky, miliardy, které „mizí“ ze státního rozpočtu. Pokud k tomu připočteme politiky, jejichž jedinou snahou je využít svých mandátů k vlastnímu obohacení se, jsme v realitě všedních dnů České republiky. O korupci se mluví dnes a denně, politické strany slibují tvrdé tažení, ovšem výsledek je zoufalý. Tresty za politickou korupci padají v Česku jen výjimečně, seznam „provalených“ kauz se přitom neustále prodlužuje.

Jedna z mála kauz, která skončila nepodmíněným trestem, byl případ bývalého šéfa Centra kupónové privatizace Jaroslava Liznera. V roce 1996 byl odsouzený na šest let za přijetí více než osmimilionového úplatku kvůli prodeji podílu v Klatovských mlékárnách.

Ačkoliv se od té doby s korupčními kauzami v Česku doslova roztrhnul pytel, statistiky lidí odsouzených za korupci se nijak výrazně nezvyšují.

Kakaová aféra

Pouhým odchodem z politiky skončila kakaová aféra pro tehdy velmi vlivného poslance sociální demokracie Michala Krause. Podnikatel František Rigo, obviněný z korupce, uvedl, že v roce 2001 odjel s Krausem do africké Ghany, politik totiž hledal způsob, jak investovat patnáct miliónů dolarů, jež dostal jako úplatek."Investicí" měla být privatizace továrny na zpracování kakaových bobů. Policie ho podezřívala, že se dopustil podvodu, praní špinavých peněz a korupce. V lednu 2008 vyšetřování zastavila a případ odložila.

Kauza senátora Alexandra Nováka

Ve funkci starosty Chomutova inkasoval za zprostředkování prodeje akcií energetických firem společnosti VNG úplatek 42 milionů korun. Novák byl odsouzen ke čtyřem letům a ve vězení je od letošního dubna.

Gripeny jdou do ztracena

Do ztracena jde i aféra gripenů. Stíhačky v hodnotě 60,2 miliardy korun mělo původně Česko nakoupit. Vítězem výběrového řízení se stalo britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab a mnozí čeští politici měli inkasovat ohromné úplatky. Nákup stíhaček se nakonec neuskutečnil a Česko si je od Švédska pronajalo za zhruba 20 miliard korun. Pronájem končí v roce 2015. V kauze gripenů nebyl nikdy nikdo obviněný, i když policie údajnou korupci při pořízení stíhaček prověřovala.

Proklatě drahé pandury

Další z řady podezřelých zakázek v armádě je nákup obrněných transportérů Pandur. Vláda je v roce 2009 nakoupila, ovšem například proti Portugalcům je Česko nakoupilo čtyřnásobně předražené. Za 107 vozů dalo 14,4 miliardy korun. V této kauze figuruje například poradce tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík. Ten si měl říci o úplatek 480 milionů korun.

Exministr Barták a úplatky

Korupce se stala osudem i bývalému ministrovi obrany Martinu Bartákovi, který si měl říci o úplatek kvůli nákupu armádních tatrovek. Dalším jeho malérem je nákup obrněných vozidel. Armáda jich objednala 112, ve skutečnosti bylo potřeba jen 19 strojů. S exministrovým jménem je také spojený projekt hotelu, ubytovny a kongresového centra ve vojenské nemocnici Střešovice za 440 milionů korun. Částka se však mnohonásobně zvýšila až na 6,5 miliardy korun. Projekt těsně před volbami schválil úřednický kabinet Jana Fischera, definitivně ho zastavil až ministr Alexandr Vondra. Ztráty činí téměř 200 milionů korun.

Nákup letounů CASA

Kvůli podivnému nákupu letounů CASA se do hledáčku vyšetřovatelů dostala také exministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09). Vláda Mirka Topolánka v roce 2009 uzavřela několikamiliardovou zakázku bez znalosti ceny letounů a bez výběrového řízení na dodavatele. Kabinet byl navíc v té době již v demisi. Nákup letounů zprostředkovala firma Omnipol. Případ se zatím stále vyšetřuje.

Černá díra IZIP

Jedním z mnoha podivných projektů, které čerpaly astronomické sumy ze státního rozpočtu, byl projekt zdravotních knížek IZIP. Společnost IZIP byla založena politiky ODS Milanem Cabrnochem a Miroslavem Ouzkým. Firma byla založena kvůli projektu internetových pacientských knížek. Ty stát společně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou rozjel s odůvodněním, že jimi ušetří peníze ze zdravotního pojištění, protože pacienti i lékaři si budou moci kontrolovat zdravotní péči a upozorňovat na plýtvání. Do IZIP šly stovky milionů, ale projekt nikdy pořádně nefungoval. Peníze šly ovšem na mnohé akce, které neměly se zdravím nic společného, a pracovníci IZIP si rozdělovali štědré odměny.

Expremiér Gross a jeho podnikání

Protikorupční policie vyšetřovala i expremiéra Stanislava Grosse. Ten nemohl vysvětlit, kde vzal na svůj luxusní byt na pražském Barrandově a zodpovědět otázky kolem podnikání manželky. Později na sebe upoutal pozornost transakcí s akciemi společnosti Moravia Energo, na které podle médií vydělal zhruba 80 milionů korun.

Z dotace na sportovní centrum luxusní hotel

Dotace ve výši 25 milionů korun na vznik neziskového sportovního centra v Harrachově se použily na výstavbu luxusního hotelu společnosti PV Real z Prostějova. V kauze figurovalo jméno poslance Michala Krause a tehdejšího předsedy sněmovny Miloslava Vlčka.

Kauza poslance Wolfa

Za zneužití státní dotace ve výši 11 milionů byl odsouzen na šest let bývalý poslanec Petr Wolf. Ten získal od ministerstva životního prostředí v rámci programu na podporu vědy a výzkumu dotace na dva projekty spojené s ochranou přírody a krajiny. Peníze získal na základě nepřesných, zkreslených a lživých informací.

Privatizace Knižního velkoobchodu

Tato kauza je spojená s Miroslavem Mackem, bývalým místopředsedou ODS. Knižní velkoobchod s řadou nemovitostí zprivatizovala v září 1992 firma Telegraf Praha (vzápětí přejmenovaná na J. R. Vilímek), kterou spoluvlastnil tehdejší místopředseda ODS Miroslav Macek. Poté byl rozprodaný téměř všechen majetek, především nemovitosti v centru Prahy. Následně se rozprodal zbylý majetek a divokými transakcemi byl vyměněn za údajně drahokamy, ve skutečnosti bezcenné kameny.

Opencard

Kritizovaný pražský projekt Opencard je spojený s pražským magistrátem. Od roku 2006 do roku 2012 stál celkem 1,033 miliardy korun, příjmy z projektu jsou 38 milionů.

Právní služby na ministerstvu dopravy

Aleš Řebíček z ODS ve funkci ministra dopravy uzavřel se čtveřicí elitních právních kanceláří téměř půlmiliardovou smlouvu na poskytování právních služeb, přestože by mu tyto služby mohli poskytnout vlastní úředníci.

Kauza Viamont

Regionální firma Viamont po dosazení Aleše Řebíčka (ODS) do funkce ministra dopravy profitovala ze státních zakázek. Firma se stala akciovou společností s anonymními akciemi, tudíž nešlo prokázat, že v ní Řebíček dál nedrží podíl. Přes konta bývalého ministra dopravy mělo protéci kolem 900 milionů korun. Vyšetřování bylo bez výsledku odloženo.

Případ Drobil

Prosinci roku 2010 upozornil šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek na machinace s veřejnými zakázkami na fondu. Jako důkaz ministrovi životního prostředí Pavlu Drobilovi (ODS) předložil sérii nahrávek. Drobil ho údajně požádal, aby záznamy zničil a Michálkovi nabídnul místo svého náměstka. Případ se odložil, policie důkazy nenašla.

Kauza: ProMoPro

Jeden z mnohých případů předražených státních zakázek v Česku. Vláda uzavřela s firmou ProMoPro bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky v době svého předsednictví Evropské unii. Ta byla podle detektivů předražená o 388 milionů korun. Vicepremiérem pro evropskou problematiku byl v té době Alexandr Vondra (ODS). Protikorupční policie minulý měsíc navrhla v souvislosti se zakázkou stíhat 12 lidí.

Odkloněné miliony ministra Kocourka

Na veřejnost se dostaly informace o nejasném obchodu s dluhopisy matky ministra obchodu a průmyslu Martina Kocourka (ODS). Ministrova matka uzavřela smlouvu se společností Key Investments (KI), o týden později se na jejím účtu objevily dluhopisy společnosti v hodnotě 16 milionů korun. Kocourkova matka je za několik měsíců prodala za 16,14 milionu. Z dokumentů prý nebylo jasné, jakým způsobem žena za dluhopisy zaplatila. Kocourek tvrdil, že tyto peníze „odklonil" k matce, aby je zatajil při rozvodu.

Tunel Blanka

Předražená stavba pražského magistrátu. Někdejší primátor Pavel Bém v roce 2007 garantoval, že stavba bude stát 26 miliard korun. Konečný účet se vyšplhal na 38 miliard korun.A mnoho dalších... Koho budete volit teď?

Související

Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.
Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

politici kauzy Kauza: Letouny CASA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 6 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 7 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 9 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 10 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 15 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy