Aktuální volební preference: Menší strany budou hitem? Co dál s LIDEM?

"Troufnu si tvrdit, že určitě nebudeme kandidovat na samostatných kandidátkách, to už v tuto chvíli vylučuji," sdělila Navrátilová. Zatím prý není jasné, s kým by se případně liberální demokraté mohli spojit. Všechny důležité otázky má řešit čtvrteční republiková rada. "Bude rozhodovat o všem. Strana byla velmi oslabena odchodem své předsedkyně, takže bude rozhodovat i o svém osudu," dodala Navrátilová.

Předsedkyně LIDEM Karolína Peake složila svou funkci 8. srpna a dala ji k dispozici republikové radě. Odůvodnila to tím, že se její politické názory v zásadních věcech rozcházejí s názory poslanců za LIDEM. Peake při hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka opustila sál, zatímco její spolustraníci hlasovali proti vládě.

V srpnových hypotetických volbách by se stala vítěznou stranou ČSSD (27,9%), která je následována druhou nejsilnější stranou KSČM (16,7%). Třetí největší aktuální volební zisk by v srpnových hypotetických sněmovních volbách získala TOP 09 s podporu STAN se ziskem 13,1% hlasů. K pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Sněmovny se nadále propadá ODS, která se v srpnu opírá o podporu pouze 7,8% voličů. Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu dostala i SPOZ jejíž aktuální podpora 7,2 procentních bodů se téměř rovná podpoře ODS. Poslední stranou, která by v srpnu vstoupila do dolní komory je KDU-ČSL s podporou 6,4% hlasů, informuje server sanep.cz.

Podle agentury SANEP zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v předčasných volbách budou bezpochyby, jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.

Takové tendence naznačuje nárůst podpory politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které se s aktuálním ziskem 2,6% blíží tříprocentní hranici, či politickému hnutí Úsvit přímé demokracie se ziskem 2,7% hlasů, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura.

Pravicové voliče a zejména pak euroskeptiky oslovuje i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 3,2% voličů, či Strana svobodných občanů, která se však aktuálně pohybuje pod dvouprocentní hranicí.

O návrat do Poslanecké sněmovny bude však usilovat i Strana zelených, které by v srpnu dalo svůj hlas 2,8% rozhodnutých voličů a zejména o protestní hlasy nespokojených voličů bude usilovat i Česká pirátská strana (2,4%). Tyto protestní hlasy sbírá i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se aktuálně drží pod dvěma procenty.

Dvouprocentní hranici v srpnu dosáhla i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2%), která však své voliče ztrácí. Levicoví voliči se tak převážně orientují na podporu ČSSD, KSČM a SPOZ. Navíc právě SPOZ může výrazně profitovat na případné vyostřené kampani zaměřené na svého nevětšího podporovatele prezidenta Miloše Zemana, kterou slibuje TOP 09.