Politolog Rupnik zostra: Česko v rozkladu, Mynář je zdejší kuriozita

"Je tady fenomén, který jsem delší dobu popisoval, nejdřív jsem tomu říkal zdvořile unavená demokracie, teď už je to, bych řekl, vyčerpaná demokracie," charakterizuje předvolební situaci v Česku Rupnik, podle něhož k vyčerpanosti přispívá zejména vyprázdněnost politiky a znechucení lidí z propojení politiky a byznysu, stran a státu.

"Teď, co se děje, a to je dost znepokojující, je jistý rozklad politického systému a stranického systému," říká pražský rodák. V Česku podle něj byly vždy dvě hlavní politické síly, ODS a ČSSD, kolem nichž se organizovala témata kampaně, ale i diskuze o možných povolebních koalicích. Nyní se však pravicový pól propadl - občanští demokraté v některých průzkumech mají jednociferné preference - a ten levicový je oslabován ze strany prezidenta Miloše Zemana a jeho stoupenců uvnitř i vně sociální demokracie, je přesvědčen Rupnik.

Zhroucení dvojice stranických pilířů podle Rupnika vytváří prostor pro prezidenta, aby se stal silnějším hráčem, a také pro nové "politické podnikatele", kterých je celá řada. "Jsou to strany na jedno použití," varuje ale politolog, podle kterého rychlý vznik řady nových subjektů před volbami navozuje jistou podobnost se stranou Věci veřejné, která sice v minulém sněmovním hlasování uspěla, ale posléze se rozpadla a letos do voleb samostatně nejde.

Fakt, že je hlava státu napojena na jedno z politických uskupení, Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ), nepovažuje Rupnik za nic mimořádného. "Něco jiného je, když přímo jeho kancléř je angažovaný v politickém procesu, to je hodně nezvyklé, musím říct, to neznám podobné případy," dodává Rupnik, podle kterého jde o "zdejší kuriozitu".

Politici překračují meze, vratí se jim to

Rupnik byl neméně kritický i v červnu v České televizi. Policie na Úřadu vlády? Podle Rupnika to došlo tak daleko, protože se po celá dlouhá léta nic neřešilo. Dělba moci, nezávislost justice a možnost mít skutečně investigativní žurnalistiku jsou důležitými aspekty demokracie i v západních zemích. "Mohou z toho být samozřejmě excesy, pokusy zneužít tento proces politicky," konstatoval politolog s tím, že větší hrozbu by ovšem představovalo "nechat věci jednoduše plavat".

Propojení silných ekonomických lobby se státem a politickou mocí mělo podle Rupnika dvě podoby, píše web CT24. Jednou z nich byla privatizace v 90. letech minulého století, kdy šlo o nějvětší přerozdělování majetku od 2. světové války. "Obrovská příležitost pro tunelování," podotkl politolog. Následující desetiletí pak šlo hlavně o státní zakázky a evropské peníze.

Exprezident Václav Klaus po zásahu na Úřadu vlády prohlásil, že je teď nutné "odebrat politiku z rukou pánů v kuklách a vrátit ji mezi politiky". Podle Rupnika je ale hlavně třeba vrátit politiku občanům. "Občan potřebuje důvěru v politiky, proto jsou tu strany a jiné demokratické instituce," uvedl publicista s tím, že když politici překračují meze, je pak risk, že se jim to zkrátka vrátí. "A pak říkají: 'Vratťe nám tu politickou moc, kterou ztrácíme,'" dodal Rupnik.