Merkelová: Stateční lidé v Československu přispěli ke sjednocené Evropě. Francie řeší pražské jaro

Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší komunistické NDR, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. "Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců," tlumočil dnes na dotaz ČTK názor Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.

Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s děním v NDR v roce 1953, Maďarsku v roce 1956 nebo Polsku v roce 1981. "Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit se svým osudem, který jim vnucovaly elity komunistické strany," je přesvědčena kancléřka.

Dnes jsou Německo i Evropa naštěstí sjednocené. "A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli - svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - z roku 1975) - že tak dlouho vytrvali, až se přeci jen otevřela brána do svobodné Evropy," míní Merkelová.

Z nového průzkumu vypracovaného sociology České a Slovenské akademie věd vyplývá, že jen polovina Čechů a třetina Slováků vnímá pražské jaro pozitivně. Ačkoli nejrůznější reformní hnutí roku 1968 nepřestávají na západě Evropy fascinovat, v Česku a na Slovensku tolik pozornosti nepřitahují, napsal Le Monde. Probrat znovu myšlenky pražského jara se podle něj jeví jako užitečné, ba naléhavé

"Opravdu stojíme před paradoxem," řekla poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Muriel Blaiveová. "Stát by měl připomínat tyto velmi radostné chvíle československého života, avšak neodvažuje se oslavovat něco, co uskutečnili komunisté. A tak nedělá nic. Jsou to média, která v současnosti tuto minulost oživují," dodala Blaiveová.

I když se ale diskuse objeví, nesoustředí se podle francouzského politologa Jacquese Rupnika na to, co mohlo pražské jaro dát Evropě. Reformní proud kolem prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka se přitom především zabýval regulační rolí státu a vyvážením komunistického a liberálního modelu. "Není snadné připomínat si nezdar. Půl milionu vojáků vtrhlo do země. Žízeň občanů po svobodě vystřídala dvě desetiletí normalizace a okupace. Média tudíž mají tendenci připomínat 21. srpen jakožto konec iluze," uvedl Rupnik.