Sobotka přišel o post premiéra? Ostře se navezl do SPOZ

Koalice se dle Sobotky vytváří až po volbách. "Počkejme si,kdo se nakonec vůbec dostane do PS. U nových stran ale hrozí, že na 99% dopadnou jako VV. Tedy že se do roka rozpadnou a těžko tak budou oporou stabilní vlády, o niž usiluje ČSSD. Petr Nečas by mohl vyprávět o Bártovi, Peak a spol...S TOP 09 koaliční spolupráci opravdu neplánujeme, naše programy jsou ve většině oblastí příliš odlišné," poznamenal.

Dále prohlásil, že sám prosazuje jednobarevnou vládu a v případě, že bude ČSSD s KSČM spolupracovat, tak to nebude v podobě vládní koalice.

"Respektuji názor občanů na negativní roli KSČM před rokem 1989, já její roli hodnotím stejně kriticky, ale je otázka, zda dnes daleko větším nebezpečím pro demokracii nejsou populistické a komerční politické projekty, které využívají sociální napětí ve společnosti k tomu, aby prosazovaly autoritativní či dokonce rasistické postoje," poznamenal předseda ČSSD s narážkou na hnutí ANO Andreje Babiše a Stranu práv občanů - Zemanovci.

Oblíbená strana prezidenta Miloše Zemana - SPOZ - podle něj strana není. "Je to s.r.o. dvou podnikatelů v jejím čele. V komerční straně ANO je to ještě jednodušší, ta má jen jednoho majitele," doplnil.

Ovšem kritika SPOZ může stát Sobotku možný post premiéra. Prezident Miloš Zeman koncem srpna totiž naznačil, že budoucího premiéra by měla ČSSD vybírat nejen podle stranické hierarchie, ale také le preferenčních hlasů. Pak by se novým předsedou vlády mohl stát třeba Zemanovi bližší Michal Hašek.

ČSSD by podle modelu ppm factum nyní získala ve volbách 26,2 procenta hlasů, a zřejmě tak měla k dispozici 68 poslaneckých mandátů. Komunisté by dostali 16,7 procenta hlasů a 39 poslaneckých křesel.

TOP 09 by z voleb odešla se ziskem 13,8 procenta hlasů a 32 mandáty. Za ní by skončilo ANO, které by podpořilo 10,9 procenta lidí. Hnutí by tak ve Sněmovně zastupovalo 24 poslanců. Podle autorů průzkumu je vysoká podpora nově vzniklého hnutí ANO pravděpodobně dána výraznou mediální kampaní a přelivem pravicových voličů od bývalých vládních stran.

Občanští demokraté by v současné době zřejmě obsadili 17 křesel za osm procent voličských hlasů. Lidovci by do Sněmovny postoupili se ziskem 6,7 procenta hlasů, za které by měli 13 mandátů. Přes pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny by se zřejmě dostali i zemanovci, které by podle ppm factum volilo 5,1 procenta lidí. Tyto hlasy by jim zajistily sedm poslaneckých mandátů.