Suverenita chystá změny. Chce zavést prezidentský systém

Praha – Předseda Strany zdravého rozumu Suverenita Petr Hannig byl hostem úterního Interview Daniely Drtinové. Někteří lidé se děsí toho, když prezident Miloš Zeman se postupně svým jednáním dostává k poloprezidentskému systému, Hannig a jeho strana sní dokonce o prosazení prezidentského systému.

Řešení problematiky ohledně Dolu Paskov vidí podobně jako prezident Zeman. Utlumování těžby by mělo být financováno z výnosu z prodeje 43 tisíc bytů. „Pan Bakala si měl udělat rezervy a teď to je problém jeho, ne problém státu," dodal Hannig.

K ožehavé romské problematice Hannig řekl: „Romové pracovali, chodili do školy nebo hráli na nástroje. My jsme je těmi podporami zkazili." Místo dávek by měla být vytvářena spíše pracovní místa, i kdyby byla zcela zbytečná. Proti nezaměstnanosti jsou nejlepším způsobem veřejné zakázky. Hannig však navrhuje kritéria pro výběr firmy – měla by mít určitý počet zaměstnanců, který je k zakázce třeba.

Hannigova strana by chtěla prosadit zavedení prezidentského systému po vzoru USA. V takovém případě by měla být oslabena role Parlamentu a Senát by měl být zcela zrušen, vláda by byla přímo odpovědná prezidentovi, který by ministry také sám vybral. Takto silné postavení prezidenta by však chtěl Hannig oslabit jeho přímou odvolatelností skrze referendum. Strana požaduje více prvků přímé demokracie jako například přímou volbu starostů.

Toto směřování k silnější přímé demokracii ukazuje, s kým by chtěla jít Suverenita do případné povolební koalice. Mezi strany, se kterými by Hannigova strana mohla spolupracovat, patří ANO Andreje Babiše, Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury či Suverenita Jany Bobošíkové. Hannig se ale nezaměřuje na pravici či levici, chtěl by propojit všechny dobré prvky.

Strana Suverenita vznikla v roce 2002 jako Strana zdravého rozumu. V minulých volbách ji podpořilo 3,5 % voličů jako Suverenitu – blok Jany Bobošíkové. V předčasných volbách 2013 nemá Hannigova strana s Bobošíkovou žádné spojení.

Související

Evropská Unie

KOMENTÁŘ: Směřujeme k federální EU?

S federálním uspořádáním států se v současné době můžeme setkat na všech kontinentech světa, nikde bychom však nenarazili na dvě zcela totožné federace. I z toho důvodu je velice obtížné federaci jako politické uspořádání státu obecně definovat a přesně vymezit. Nemožnost přesné definice poté způsobuje rozpory mezi jednotlivými teoretiky – každý z nich totiž federaci přisuzuje odlišné charakteristiky. Napříč různícími se definicemi nakonec přeci jen nacházíme několik shodných prvků, které jsou pro federace typické. Splňuje současná Evropská unie tyto prvky a je ji tedy možné za federaci také označit?

Více souvisejících

Suverenita Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy