Praha – Dřívější boje o mandáty v Poslanecké sněmovně byly ze strany pravice v duchu antikomunismu, toto téma se však před předčasnými volbami 2013 vytrácí. To jen ukazuje, jak šlo vždy o povrchní téma, upozorňuje v článku pro ČRo Plus politolog Jiří Pehe.
Pravice dříve využívala ve velkém strachu z návratu komunistů, nyní se však téma antikomunismu vytrácí. ODS se sice téma stále snaží využít, avšak kvůli tomu, že je zdiskreditovaná svým vládnutím, nemůže na KSČM útočit z morálních pozic, myslí si Pehe. Dnes nejsilnější pravicová strana TOP 09 o tuto tematiku tak velký zájem neprojevovala nikdy, ačkoli občas upozorní na možnou povolební spolupráci ČSSD a KSČM.
„Ústup pravicového antikomunismu možná nejlépe ilustruje skutečnost, že podle předvolebních průzkumů by se jednou z hlavních formací na pravici mohlo stát hnutí ANO Andreje Babiše. Ten byl od roku 1980 členem komunistické strany. Babiš sice odmítá povolební spolupráci s levicí, ale činí tak z programových důvodů, jako je spor o výši daní. V čele pravicového hnutí Hlavu vzhůru!, které podpořil i exprezident Václav Klaus, pro změnu stojí bývalá funkcionářka Socialistického svazu mládeže a v roce 2008 kandidátka KSČM na prezidentku Jana Bobošíková," uvádí Pehe.
Kvůli vytrácení tohoto dříve stěžejního tématu se zdá, že antikomunistická tematika byl vždy mělkým tématem. Podle politologa bylo často zneužíváno k zisku podpory u voličů místo využívání programu pravicových stran k mobilizaci voličů. Nyní už však toto téma netáhne i kvůli ziskům KSČM v posledních krajských volbách i kvůli připouštění spolupráce s komunisty ze strany některých představitelů ČSSD.
Související
Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení
Koncert pro budoucnost 2020 se konal online. Zapojili se umělci, promluvil politolog Pehe
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák