O Šimůnkové se cosi šušká. Jde o kopii Nagyové?

Šéf úřadu vlády Radek Agustin (SPOZ) Šimůnkovou odvolal v úterý z funkce šéfky vládní sekce pro lidská práva údajně kvůli nedodržování pracovní doby a špatné pracovní morálce. Šimůnková s tím nesouhlasí, považuje důvody za "zástupné a dehonestující".

Dnes řekla, že se jejím zástupcem ještě před jejím odvoláním "za jejími zády" stal její podřízený, šéf vládní agentury pro boj se sociálním vyloučením Martin Šimáček. "Pokud mě vláda nechtěla ve funkci vládního zmocněnce, měla mě čestně odvolat," dodala Šimůnková.

Lidská práva nejsou jen Romové

Míní, že příčinou jejího odvolání deset dnů před volbami bylo to, že s Rusnokovou vládou došla "k jinému úhlu pohledu" na problematiku lidských práv. "Od nástupu nové vlády (Rusnokovy) jsem čelila snahám ministra vnitra o to, aby byla sekce lidských práv v agendě vnitra," řekla dnes bývalá vládní zmocněnkyně. Nápad nepovažuje za dobré řešení, vidí ho i jako "neúctu k občanské společnosti". Připomněla, že agenda lidských práv v sobě zahrnuje nejen romskou otázku, ale i téma seniorů, ohrožených dětí, sexuálních menšin či psychicky nemocných lidí.

„Vždycky jsem měla sklony chránit děti a mít pro ně pochopení, takže jsem dlouho zvažovala, že se budu věnovat dětskému lékařství. Ale pak jsem zjistila, že bych na to neměla povahu, zvlášť při ošetřování zranění. Medicínu ale stále považuju za hodně naplňující povolání a občas si představuju, jaké by to asi bylo. Uvidíme, možná v příštím životě..." svěřila se jednou Šimůnková serveru cak.cz.

Kromě ochrany dětí si jako druhou z priorit ve své funkci vybrala seniory. „Česká populace stárne a vymírá, o seniorech se mluví v kontextu penzijní reformy, ale už nikoliv v souvislosti s důstojným stářím. Chci na vlastní oči prozkoumat jejich situaci v ústavech sociální péče a zasadit se o to, aby jim třeba i úřady vycházely vstříc. Samozřejmě že by chtěl člověk zůstat co nejdéle mladý, přece jenom je to lepší pohled do zrcadla než v šedesáti, ale stárnutí se nebojím, protože je přirozené," řekla.

Kopie Nagyové?

Rusnok se se Šimůnkovou sešel ve čtvrtek, tedy dva dny po jejím odvolání. Podle ní prý situaci dál řešit nechtěl, proto se rozhodla odejít. "Monika Šimůnková přišla, přinesla rezignaci, kterou jsem přijal. Její další mediální vystupování mě nezajímá," řekl České televizi Rusnok. Nesouhlasí s tím, že by se jeho kabinet o lidská práva nestaral. "Není pravda, že se nezajímáme o lidskoprávní agendu. My se zajímáme o lidi v této zemi, a to velmi intenzivně. Ta sekce pracuje dál, budeme dál pracovat v těchto oblastech v rámci možností naší vlády, ale asi nebudeme tak viděni mediálně, jako byla paní Šimůnková," uvedl Rusnok.O osekání lidskoprávní sekce se prý snažila už bývalá vláda premiéra Petra Nečase (ODS). Zdůvodňovala to hlavně úsporami v rozpočtu. Šimůnkovou svou zmocněnkyní pro lidská práva jmenovala v únoru 2011. Krok vyvolal rozpaky u představitelů neziskových organizací. Mnozí ji kritizovali za to, že vystupuje spíš jako úřednice. 

Šimůnková údajně neměla nejlepší pověst. Prý to byla taková malá kopie Nagyové, napsal Blesk.cz. Nagyová ji ostatně do Strakovky přivedla. "Někteří zaměstnanci o ní dokonce říkali, že je prý téměř šikanovala, taková malá Jana Nagyová. Šimůnková byla, podobně jako Nagyová, velice konfliktní. Ví se, že už ji chtěl vyhodit minulý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul, ale Jana Nagyová a Petr Nečas se za ni postavili, a tak zůstala," uvedl zdroj a dodal: "Zaměstnanci z obou odborů její odchod uvítali."

Podle některých odborníků by lidskoprávní tematiku snadněji prosazoval politický ministr než úřednický zmocněnec. Pozice ministra pro lidská práva a národnostní menšiny fungovala od března 2007 do března 2010, kdy ji zastávala Džamila Stehlíková a následně Michael Kocáb. Post zmocněnce existuje na Úřadu vlády od roku 1998.