ODS, lidovci a zelení Rusko v NATO nechtějí, ostatní strany jsou vstřícnější

Pro ODS je členství Ruska v NATO nemyslitelné a absurdní. "Ruská federace ve své nejnovější vojenské doktríně považuje NATO za protivníka a v rámci výcviku své armády trénuje útok na jednu z aliančních zemí," zdůvodnil negativní postoj ODS ke vstupu Ruska do NATO šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS).

Lidovecký lídr Cyril Svoboda taktéž vstup Ruska do NATO odmítá. Šéf zelených Ondřej Liška se s ním shoduje a dodává, že jeho strana je nakloněna pouze strategickému partnerství Ruska a NATO. Užší spolupráce však podle něj vyžaduje plnění konkrétních podmínek. "Partnerství musí být založeno na vzájemném respektu, dodržování mezinárodního práva a podepsaných závazků a uznání mezinárodní odpovědnosti a povinností. To mimo jiné zahrnuje i nalezení řešení situace v Gruzii v souladu s těmito hodnotami a normami," konstatuje Liška.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že Rusko je nutné respektovat jako jednu z největších zemí na světě, která má navíc velké nerostné zásoby, na nichž je Evropa závislá. Poukazuje ovšem zároveň na odklon Ruska od demokratických principů vlády a ruskou nostalgii po dobách Sovětského svazu v posledních letech. "To není pro jeho bezprostřední sousedy, ale i širší okolí dobrá zpráva. Musíme s Ruskem prostě jednat obezřetně. Nikoli nepřátelsky, ale velmi obezřetně," soudí Schwarzenberg. "V případě, že se Rusko, i způsob, jak se tam vládne, velice změní, lze o jeho členství v NATO začít vést diskusi," dodává ovšem lídr TOP 09.

Věci veřejné chápou NATO jako euroatlantickou obrannou strukturu, do níž Rusko nepatří. V tomto směru se ve svém programu jednoznačně přidržují bipolárního náhledu na svět, který dělí na Západ, jež zahrnuje euroatlantické struktury, včetně NATO, a zbytek světa, do něhož patří Rusko. "Česká republika je integrální a nezpochybnitelnou součástí Západu a jeho politických a ekonomických institucí – EU a NATO. Ve vzájemných vztazích s Ruskem požadujeme respektování samozřejmosti a nezpochybnitelnosti naší příslušnosti k politickému Západu," zdůrazňují přitom Věci veřejné.

ČSSD a KSČM poukazují na to, že členství Ruska v NATO je podmíněno vnitřní změnou samotné Severoatlantické aliance. "Změní-li se NATO v celoevropskou bezpečnostní strukturu a přestane-li být reliktem studené války, pak je členství Ruska v alianci možné," uvedl europoslanec a stínový ministr zahraničí za KSČM Miloslav Ransdorf.

Podle stínového šéfa diplomacie za ČSSD Lubomíra Zaorálka je členství Ruska v NATO širší a perspektivní otázka spojená s dalším smyslem existence a působení aliance. "V tomto směru by měla hodně naznačit nová Strategická koncepce NATO, která by měla být přijata letos na podzim na summitu v Lisabonu. Pokud bude existovat shoda mezi členskými státy aliance, že bezpečnost celého euroatlantického prostoru a jeho schopnost čelit novým bezpečnostním hrozbám se členstvím Ruské federace v alianci zvýší, pak si lze tento vývoj představit," vysvětlil Zaorálek a dodal, že o členství v alianci musí ale samozřejmě projevit zájem prvotně samo Rusko.

Šéf Strany práv občanů Miloš Zeman chápe Rusko jako součástí euroamerické kultury a ruskou kulturu jako integrální součást evropské. Dokáže si proto představit, že Rusko by se mohlo během dvou až tří desetiletí stát nejen členem NATO, ale i Evropské unie.