Hejtmani zuří, KSČM je zoufalá. Co provedla vláda?

Uvedl, že spolu s 19 starosty se snažil rozhodnutí vlády o zrušení vojenského újezdu zabránit, minulý týden proto poslal premiérovi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby o tom kabinet v demisi nerozhodoval.

Řihák se v souvislosti se zrušením brdského újezdu obává zejména ohrožení kvalitních zdrojů pitné vody a rozparcelování území Brd. Poukázal i na nejasnosti ohledně rozdělení Brd mezi Středočeský a Plzeňský kraj. "Nevidím důvod, proč bychom jim měli něco vracet," prohlásil Řihák.

"Plzeňský kraj nebyl iniciátorem rušení Vojenského újezdu Brdy. Tím byla pravicová vláda. Mrzí mě spor se Středočechy. My jsme ale vždy hájili, hájíme a budeme hájit zájmy našich obcí, které s újezdem sousedí, změna katastrálního území jim ulehčí život," uvedl hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD). Plzeňský kraj podle něj nezíská po rozhodnutí vlády žádný majetek, ale "jde jen o správní území".

Podle zástupce plzeňského hejtmana pro regionální rozvoj Ivo Grünera (ČSSD) chce Plzeňský kraj pouze to, aby obce v Plzeňském kraji nebyly "krácené na svých právech, tedy, aby jim bylo vráceno, co se jim vzalo". Podle něj bude případné rušení řešit zákon, o němž bude muset hlasovat Sněmovna, kde očekává velkou diskuzi. Pokud se újezd nezruší, tak s tím Plzeňský kraje nemá problém, ale bude chtít po armádě, aby řešila problémy se záplavovým územím, tedy řekou Klabavou, která je velmi nebezpečná hlavně pro Rokycany a okolí. "A aby tam byl takový stupeň ochrany, aby se tam příroda zachovala pro další generace," uvedl. Plzeňský kraj tam nechce pustit žádné developery, "nejdůležitější je pro nás záchrana území a jeho zbavení všech zátěží". Grüner chápe snahu Řiháka jako bývalého starosty Příbrami. "Chce, aby Příbram jako obec s rozšířenou působností vojenský prostor nadále spravovala," uvedl.

Starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin na zrušení újezdu nemá úplně vyhraněný názor. "Nejsem příznivcem velkých a dramatických změn, tohle je velká změna, asi je otázka, co dobrého to přinese," řekl ČTK. Podle něj by to měl být postupný proces, což vláda ale neudělala. Obává se mimo jiné toho, že masivní rozvoj turistiky může vytlačit přemnožená divoká prasata směrem k obytným územím.

Příbramský starosta Pavel Pikrt (ČSSD) se podobně jako Řihák domnívá, že toto rozhodnutí vládě v demisi vůbec nepříslušelo. "Jsem pro to, aby se to projednávalo na nové vládě," řekl ČTK. Podle ně dosud nebyly předloženy zásadní argumenty pro rušení újezdu. My si přejeme, aby tady vojáci zůstali, dodal.

"Rozhodnutí vlády vnímám jako krok nešťastný a ukvapený. Nic na tom nezmění ani souhlasné stanovisko náčelníka generálního štábu, který hovořil o úsporách desítek miliónů korun ze státního rozpočtu. Tato argumentace je vysoce relativní," uvedl poslanec Parlamentu a šéf středočeské KSČM Stanislav Grospič. Stát podle něj vydá v budoucnu "mnohem více desítek miliónů" na vyčištění Brd od nevybuchlé munice. Grospič se také obává toho, aby se pozemky, které většinově vlastní český stát, nestaly náhradou pro církevní restituce. Plánovaná chráněná krajinná oblast rovněž zatíží veřejné rozpočty, dodal.

Řihák se dnes ohradil i proti vyjádření Rusnoka v televizi, kde údajně označil kraj a starosty za lobbistickou skupinu. "My nejsme žádná lobbistická skupina. Pane premiére, my jsme byli už od začátku proti a hledali jsme argumenty už v době, kdy jste žádným premiérem nebyl," prohlásil Řihák.

Zrušení vojenského újezdu v Brdech prosazuje armáda z úsporných důvodů. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla je vojenský prostor ve středních Čechách sice největší, ale plocha využitelná pro výcvik vojska je malá.