Rusnok to schytává: Prolomit limity těžby? Zlobí se Babiš, ČSSD i Kalousek

Premiér Jiří Rusnok včera vyjádřil záměr otevřít otázku prolomení těžebních limitů na Mostecku. Vládní usnesení, které rozšíření těžby zamezuje, označil za "vyčpělé".

"Tímto krokem Jiří Rusnok jasně překračuje mandát své vlády, která v Poslanecké sněmovně nezískala důvěru, a je proto ve smyslu ústavy pouze vládou udržovací," uvedl v prohlášení Špidla. Těžební limity jsou podle něj navíc citlivou a spornou záležitostí. 

"Pokládal bych za naprosto skandální, kdyby takovouto dlouhodobou strategickou záležitost rozhodovala vláda, která nikdy neměla mandát od voličů a nedostala ani důvěru Poslanecké sněmovny," řekl exministr financí Kalousek. Dodal, že TOP 09 je sice proti prolomení, pokud by o tom ale rozhodla budoucí vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, legitimitu rozhodnutí by nezpochybňoval.

Postoj, že by se touto záležitostí měla zabývat až nová vláda, sdílí rovněž šéf druhé nejsilnější strany říjnových voleb Babiš. Podle něj se Rusnokův kabinet tváří, že bude ve funkcích ještě dlouhou dobu. "Asi mají nějaké lepší informace než my," poznamenal šéf strany, která by mohla společně s vítěznou ČSSD a KDU-ČSL vytvořit novou vládní koalici.

Proti umožnění další těžby hnědého uhlí je dlouhodobě Strana zelených. "Premiér Rusnok by si měl uvědomit, že limity těžby brání města a obce před uhelnými doly, které by se mohly rozšířit pouze za cenu pokračování devastace a vysídlování severních Čech," uvedl v prohlášení předseda zelených Ondřej Liška.

Snahy přehodnotit limity těžby hnědého uhlí jednoznačně odmítli Starostové a nezávislí (STAN) Ústeckého kraje. Tvrzení, že prolomení limitů přinese pracovní místa, je podle starostů lživé a plán je v rozporu se závěry odborné energetické komise.

Horní Jiřetín na nohou

Zastánci těžby se podle místostarosty Hornho Jiřetína Vladimíra Buřta snaží vyvolat dojem, že severozápadní Čechy nemají jinou šanci, nežli se i nadále orientovat na povrchovou těžbu a spalování uhlí. A už se nezmiňují, že by to bylo se všemi negativními dopady, jakými jsou vysoká nezaměstnanost, odliv mladých lidí z oblasti, mimořádně vysoký výskyt nádorových a jiných vážných onemocnění, nejnižší průměrná délka dožití v rámci České republiky, nejnižší průměrná vzdělanost, opakovaná vykořenění obyvatel v souvislosti s bouráním jejich domovů či nevratné škody na krajině a její historické paměti, píše server ceskapozice.cz.

Ale ani samo vytěžení a spálení zásob uhlí za limity by nebylo bezproblémové. Buřt se ve své argumentaci opírá o výpočet Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, který odhalil, že vytěžení a spálení uhlí za limity by vyvolalo takzvané externí náklady ve výši těžko představitelných 1,2 bilionu korun. Ty by ovšem nenesli znečišťovatelé, ale stát a domácnosti.

Buřt nastínil i alternativu. Našel ji ve studii Čistá šance, kterou loni publikovala Aliance pro energetickou soběstačnost. Až příliš snově působí předpoklady, že energetická modernizace budov a rozvoj obnovitelných zdrojů v Ústeckém kraji mohou jen samy o sobě vytvořit 2300 nových pracovních míst.

Sektor čisté energetiky může navíc v Ústeckém kraji podle studie vytvořit i další pracovní místa v navazujících službách, dodavatelských podnicích a v zemědělství. I další studie prokazují možnost hospodářského rozvoje kraje po ukončení těžby. „Mýtus o tom, že budoucnost Ústeckého kraje závisí na rozšiřování těžby, je skutečně jen mýtem," soudí Buřt.

Naopak pohledem do minulosti zavání snaha nechat si posvětit protržení limitů sjezdem momentálně nejsilnější politické strany. „Chceme slyšet od vedení strany jasné slovo, že prolomíme limity," prohlásil počátkem týdne ústecký krajský předseda ČSSD Radek Scherfer. Nicméně i v dnešní době by tím mohl vzniknout politický precedens, který by mohl vstupovat i do věcných a odborných diskusí; však my starší to z minula známe.