Ultimátum lidovců: Zrušíte lustrační zákon, žádná koalice

"Řada voličů to naopak považuje za snahu některé lidi z veřejného dění odstranit. Dejme si pozor, abychom de facto těmto lidem, že se u občanů stanou ještě více populární, než si zaslouží," uvedl Štěch v České televizi. 

Podle ODS je ale podpora zrušení lustračního zákona nepochopením toho, co se v Česku po čtyři desetiletí před listopadem 1989 dělo. "Ve státní službě by neměl být nikdo, kdo byl svázán s represivní složkou totalitního režimu," prohlásil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Pro lidovce je lustrační zákon nedotknutelný, pokud by měl být zrušen, mohl by to být důvod, proč lidovci nepůjdou do chystané koaliční vlády, píše CT24. "Já osobně v tom vidím velkou kolizi," řekl místopředseda KDU-ČSL Bartošek. Lidovci podle Bartoška zvažují, že zahrnou lustrační zákon do vyjednávání o budoucí vládě s ČSSD a hnutím ANO, a to jako jeden ze zásadních bodů.

O lustracích se začalo hovořit více poté, kdy šéf hnutí ANO Andrej Babiš by měl problém získat před svými ministerským angažmá čisté lustrační osvědčení. Babiš se nyní na Slovensku soudí kvůli tomu, že byl veden jako agent StB. Tvrdí, že s komunistickou tajnou policií nespolupracoval. Zeman odmítá jmenovat ministrem člověka bez čistého lustračního osvědčení.

Milan Štěch České televizi řekl, že lustrační zákon považuje v dnešní době pouze za účelovou politickou hru. Platný služební zákon prý požaduje i sám Zeman. "Pan prezident už vyjádřil názor, že mu jde zejména o to, aby v této zemi co nejdříve platil zákon o státní službě...," odpověděl Štěch na otázku, zda Zeman trvá na negativním lustračním osvědčení pro případné jmenování Andreje Babiše ministrem. "Řekl, že je pro něj důležité, aby vláda, která vznikne, udělala co nejdříve kroky k tomu, aby byl přijat zákon, k jehož přijetí jsme se už zavázali," zprostředkoval Štěch Zemanův postoj.

Předseda Úsvitu Tomio Okamura zopakoval, že řešení přežitého lustračního zákona vidí v překlopení do služebního zákona. "Jsme poslední zemí v Evropské unii, která nemá služební zákon... V něm jasně stanovíme podmínky, kdo může pracovat v exkutivě, a tím pádem se nemusíme o ničem dalším bavit," prohlásil. Zda by Úsvit podpořil prosté zrušení lustračního zákona, ale otevřeně nedeklaroval, debatu chce směrovat do systémového řešení, které v přijetí služebního zákona spatřuje.

Lustrační zákon byl od počátku zdrojem kontroverzí, byl kritizován v Česku i v zahraničí a proti jeho existenci se vyslovila například Rada Evropy. Ústavní soud v listopadu 1992 zrušil tu část zákona, která ukládala zjišťovat, zda byli občané vedeni v kategorii důvěrník nebo kandidát tajné spolupráce. Do těchto dvou kategorií se lidé často dostali bez svého vědomí, píše iHned.cz.

V březnu 2003 vydalo ministerstvo vnitra oficiální seznam 75 tisíc jmen evidovaných spolupracovníků StB. V souladu s nálezem Ústavního soudu z roku 1991 v seznamech nejsou zahrnuti lidé vedení tajnou policií v kategorii důvěrník či kandidát tajné spolupráce (tyto osoby o své spolupráci nemusely vědět) a cizinci. Seznam spolupracovníků předlistopadové vojenské kontrarozvědky - třetí správy StB zveřejnila i armáda. Vydání oficiálních seznamů přineslo v Česku druhou vlnu soudních žalob.