Rusnok chce víc uhlí. Ukázal lidem prostředníček, rozčilují se ekologové

"Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která svým způsobem nesnese odkladu. Ty politické vlády pro mne ne z úplně jasného důvodu mají obavu ze symbolických věcí, jako jsou limity," uvedl Rusnok. Kabinet podle něj "nějakým způsobem rozhodne" po diskusi a vyhodnocení podkladů. Kdy by se měla vláda limity zabývat, Rusnok neupřesnil.

Podle premiéra v demisi limity po novele horního zákona "faktický význam" nemají. Obyvatele před těžbou a jejími dopady prý chrání právě tato norma. Rusnok míní, že pokud by se těžba utlumovala, hrozí sociální problémy a vznik "celého vyloučeného regionu". Energetika je významný zaměstnavatel. Třetina domácností má dálkové topení a ohřev vody, surovinou je většinou hnědé uhlí.

O prolomení limitů těžby stojí firmy i odbory. "Požádali jsme vládu, aby o problematice prolomení limitů uvažovala a zkusila s tím něco udělat," řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl.

Podle Rusnoka zaměstnavatelé i předáci na dnešním jednání "vehementně upozorňovali" na to, že nová energetická koncepce Česka "nesnese odkladu a je třeba konat dál bez ohledu na politická vyjednávání". Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák postup příprav energetické a surovinové politiky chválil. Dodal, že nyní se čeká na ekonomickou analýzu o dopadech na byznys, obce a jejich obyvatele.

Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM), který je zastáncem prolomení limitů, by měla vláda rozhodnout co nejdříve. Prolomení limitů ale podmiňuje dohodou mezi těžaři a obyvateli dotčených obcí. "Času už moc nezbývá. V momentě, kdy se těžba zastaví, tak pak se velmi složitě znovu rozjíždí. Bylo by rozumné, aby to vláda udělala rychle, možná by bylo vhodné to projednat i s vedením Horního Jiřetína a Litvínova," řekl ČTK Bubeníček.

Prolomit či ne? Hádají se i samotné obce

Právě zástupci Horního Jiřetína a Litvínova s těžbou nesouhlasí. Pokračování podle nich zastaví rozvoj regionu. Obávají se i zvýšení nezaměstnanosti a odchodu vzdělaných mladých lidí. "Nastala by tady stagnace obcí, jako to bylo od 60. do 90. let," řekl ČTK místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ).

Podle litvínovského starosty Milana Šťovíčka nemá Rusnokova vláda k prolomení limitů mandát. "Je nemyslitelné, aby o takto závažném tématu rozhodovala vláda bez jakéhokoli politického mandátu," řekl ČTK Šťovíček.

Podle něj by se měl spíš kabinet zabývat tím, kolik peněz z vytěženého uhlí stát dostává. "Pokud dnes těžaři z vytěženého uhlí odvádí státu 1,5 procenta a zbytek zůstává jim, je to naprosto neuvěřitelné. Pokud chce pan Rusnok něco udělat pro obyvatele Ústeckého kraje, měl by se zabývat právě tímto," doplnil Šťovíček. Oba starostové budou s premiérem Rusnokem jednat příští čtvrtek.

Naopak sousední Mariánské Radčice s prolomením limitů souhlasí. Pro pokračování těžby se jednomyslně vyslovilo i místní zastupitelstvo. "Ještě nikdo nepřišel s přesvědčivou odpovědí, jak zachovat rozvoj našeho regionu bez pokračující těžby uhlí. Samozřejmě, že nutnou podmínkou je férové vypořádání střetu zájmů," řekl ČTK starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora (nez.).

"Jiří Rusnok dnes ostentativně ukázal prostředníček desítkám tisíc obyvatel severních Čech ohrožených těžbou, ale zejména Bohuslavu Sobotkovi a Andreji Babišovi, kteří ho jasně vyzvali, aby jeho vláda na limity těžby nesahala. Oba gentlemani ho ovšem mohou elegantně odkázat do patřičných mezí: stačí, aby jasně prohlásili, že hned na prvním jednání své vlády Rusnokovo rozhodnutí zruší," sdělil ČTK vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost hrozí ukvapené rozhodnutí o zrušení limitů těžby budoucí katastrofou. Konečné rozhodnutí mělo vycházet z promyšlené energetické politiky státu. "V Česku totiž stále leží ladem možnosti, které mohou nahradit spalování uhlí. Jde hlavně o zateplování budov nebo postupný růst stále levnějších obnovitelných zdrojů. Cena za ukvapené rozhodnutí by byla v budoucnu až příliš vysoká - pokračující devastace Podkrušnohoří a přesídlování tisíců lidí kvůli uhlí," dodal Sedlák.

Bývalý premiér a předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ČTK sdělil, že Vláda by se měla nejprve zabývat tím, jak zajistit přednostní využití domácího uhlí v teplárnách, teprve pak je rozumné uvažovat o prolomení limitů těžby. Za současné situace nedává prolomení limitů žádnou záruku efektivního využití uhlí za limity v kombinované výrobě elektřiny a tepla v teplárnách.

Žák se věnuje spíš odvolávání

Tripartita se věnovala také situaci ve zdravotnictví. Podle Pícla i přes zvýšení plateb pojistného od státu za děti, důchodce či nezaměstnané a přes půjčky Všeobecné zdravotní pojišťovně budou příští rok chybět v systému miliardy korun. Dál tak hrozí zavírání některých nemocnic, řekl místopředseda odborů. Zaměstnavatelům vadí také zbrzdění elektronizace ve zdravotnictví. Dnes žádali i o to, aby vláda do Sněmovny co nejdřív poslala novelu školského zákona a novelu o vysokých školách. Premiér to přislíbil.

Tripartita dnes měla jednat i o situaci v dopravě, o mýtném či o řešení problémů ČD Cargo. Bod nakonec z programu vyřadila. Hanák ministra dopravy Zdeňka Žáka kritizoval, podle něj se nevěnuje řešení problémů v resortu, ale spíš odvolávání.

Pro Rusnokův kabinet v demisi bylo dnešní tripartitní jednání zřejmě poslední. Na příští zasedání by už mohli přijít noví ministři. Kdy se budoucí vláda, zaměstnavatelé a odboráři sejdou, by mělo rozhodnout předsednictvo tripartity nejspíš 10. ledna.