Praha - Ministru financí Janu Fischerovi zbývá ve funkci několik posledních týdnů, ale plánuje rázný krok. Je odhodlaný provést velké škrty ve vedení státních firem, které pod něj spadají, informuje iHned.cz.
Z dozorčích rad a představenstev podniků, kde spravuje ministerstvo stoprocentní podíl, má bez náhrady skončit do konce roku 22 lidí. U těchto firem, jako je například vlastník ropovodů MERO či prodejce pohonných hmot ČEPRO, má možnost členy vedení přímo odvolat.
"Chceme zvýšit efektivnost a fungování dozorčích rad a představenstev," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Fischer. Zároveň prohlásil, že k tomu má svolení premiéra Jiřího Rusnoka, s nímž kroky průběžně konzultuje.
Jan Fischer chystá i další změnu. Na stole jsou nová pravidla, podle kterých se do řídících funkcí budou kandidáti obsazovat. Budou muset splnit požadavky na vzdělání či praxi. Podle něho to zabrání tomu, aby do vedoucích orgánů firem nebyli dosazováni lidé bez kvalifikace jen na základě politických vazeb.
Podle Lubomíra Zaorálka /místopředseda ČSSD/ by žádný ze stávajících ministrů neměl dělat jakékoli personální změny. "Na stanovy a fungování státních podniků se chceme zaměřit. Nepřál bych si, aby to řešil někdo dřív, než přijde vláda s mandátem z voleb," domnívá se Zaorálek. A obdobné stanovisko má i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Dodal ale, že nezná podrobnosti plánu ministra financí v demisi a snaha o úspory může být dobrý nápad.
Fischer je přesvědčen, že jeho postup je správný. "K takovému rozhodnutí není potřeba mít politický mandát. Je to manažerské rozhodnutí," míní.
Čistky Rusnokovy vlády jsou ve středu pozornosti už od samotného vzniku úřednického kabinetu. "Domnívám se, že tato vláda jedná velmi rychle a bez toho, že by požádala o vyslovení důvěry, by to podle mě dělat neměla," uvádí pro CT24 Josef Stracený z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Přesto v rychlých akcích není jediná. "Tady je nutno říci, že samozřejmě každá vláda po svém nástupu dělá personální změny a žádná vláda nečeká na získání důvěry," oponuje Petr Just, politolog z Metropolitní univerzity Praha.
Současná vláda není jediná, která krátce po svém jmenování rozsáhlé personální čistky provádí. Během jednoho měsíce od jmenování vyměnila vláda Petra Nečase 32 náměstků a další změnili resorty nebo získali nové funkce (například bývalý první náměstek zdravotnictví Marek Šnajdr se stal poslancem). "Rekordmanem" se stal ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), který odvolal všechny své dosavadní náměstky.
Topolánkův kabinet v roce 2006 brzy po svém jmenování také začal s razantními výměnami. Kromě výměny náměstků rychle stihl zasáhnout i do fungování dalších organizací. Za zhruba měsíc svého vládnutí například odvolal ředitele civilní rozvědky Karla Randáka, šéfa hmotných rezerv Jana Žižku nebo vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska. Vyměnil pět ze sedmi členů řídícího výboru Českých drah. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek začal měnit zástupce státu ve správních radách zdravotních pojišťoven. Zpět do funkce vrátil například šéfa Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Jana Černého, kterého sesadil předchozí ministr David Rath (ČSSD), dodává web CT24.
Související
Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020
První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud
Jan Fischer , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák