Zemanovi dal milion, teď má výhodné místo. A bez výběrového řízení

Ostrava - Místopředseda Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ) v Moravskoslezském kraji František Gajdoš, který přispěl milionem korun na volební kampaň prezidenta Miloše Zemana, se stal vedoucím Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Bez výběrového řízení ho jmenoval ministr práce a sociálních věcí z končící Rusnokovy vlády František Koníček. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Bývalý exekutor Gajdoš byl na místo, kde se základní plat pohybuje podle tabulek mezi 42 až 45 tisíci korun, jmenován 13. ledna. "Já jsem jmenoval tolik lidí, že si nemůžu pamatovat všechny. Obraťte se na tiskového mluvčího," řekl serveru Koníček, zároveň volební lídr SPOZ. Podle tiskového oddělení "v právních předpisech není nutnost realizovat výběrové řízení".

Ministr jmenuje vedoucí inspektory po projednání s generálním inspektorem, kterým je v současnosti Rudolf Hahn. Ten prý byl o výběru Gajdoše předem informován. "Jmenování pana Františka Gajdoše nebylo mým návrhem ani mojí iniciativou. Jaké okolnosti byly pro ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodující při výběru a k jakým aspektům bylo při tom přihlíženo, je otázkou, na kterou neumím odpovědět," sdělil serveru.

Obsadit pozici vedoucího inspektora bez soutěže je podle zjištění Insideru skutečně výjimečnou věcí. Za posledních sedm let se něco podobného nestalo ani jednou. Jak vyplývá z veřejných zdrojů, výběrová řízení se vypisovala i na místa pouhých asistentek inspektora.

František Gajdoš od června zasedá v orgánech Česko-černohorské obchodní a průmyslové komory spolu s dalšími dvěma Zemanovými sponzory Ondřejem Šloufem (synem lobbisty a zakladatele SPOZ Miroslava Šloufa) a Josefem Nackem.

Další z velkých Zemanových dárců - brněnský advokát Jiří Jestřáb, který na prezidentskou kampaň poslal přes milion korun - se stal revizorem nově založeného Zemanova nadačního fondu určeného na příspěvky ke splácení státního dluhu, dodal server Aktuálně.cz.

A další sponzoři?

Významnými donátory Zemanovy kampaně byli dva brněnští právníci Jiří Jestřáb a Richard Tománek. První z nich přispěl částkou 600 tisic korun, druhý půl milionem. Dalších 200 tisíc přidal podnikatel Vladimír Pavlík a 50 tisíc Pavel Žák. Všichni se objevili ve firmě K.L.H. Holding, ale většinou se potkávali i jinde, uvedly Hospodářské noviny.

Společnost Sigma Group dala Zemanovi 400 tisíc. Má akcie na doručitele a jejím jediným akcionářem je podle internetového výpisu z obchodního rejstříku firma TZ Stones Mining Limited se sídlem na Kypru. Předsedou představenstva je Milan Šimonovský. Firma je jedním ze zájemců o subdodávky při dostavbě Temelína, už dnes dodává pro ruský jaderný průmysl, jen loni měli v Rusku kontrakty za 150 milionů korun.

Statisíce přitekly k Zemanovi od lidí, kteří se při podnikání potkali ve společnostech s obchodním ředitelem firmy Adast Systems Tomášem Rosenbreyerem. On sám dal Zemanovi 80 tisíc, jeho společníci Tomáš Kubala a Martin Svoboda oba po 190 tisících. Kubala se Svobodou zároveň působí ve směnárně Cash Point, jejíž ředitel Marek Doležal daroval Zemanovi 85 tisic korun. Přes firmy Cashfin, Douglas Capital nebo Rezidence Čeladná má Tomáš Rosenbeyer obchodní vazby ještě s dalšími dvěma sponzory Zemana - Janem Hábou, který dal 75 tisíc, a ostravským právníkem Danielem Tomíčkem, který přispěl 80 tisíci korun.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman František Koníček

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy