Lidovci hrotí situaci: Potopíme koalici, pokud projde zrušení lustrací

"My jsme jasně upozornili naše koaliční partnery, že v případě, že by byloprohlasováno, aby šel návrh komunistů na zrušení lustračního zákona dodalšího čtení, je to pro nás důvod ukončit naši koaliční spolupráci," řekl Bělobrádek.

Lidovci chtějí, aby se ve Sněmovně o návrhu komunistů rozhodlo ještě předhlasováním o důvěře nové koaliční vládě. O té se bude hlasovat 18. února.

Šéfa poslanců sociální demokracie Romana Sklenáka dnešní krok lidovců překvapil. Dozvěděl se o něm prý z médií, aniž by byl předem konzultován.ČTK zopakoval, že jeho strana bude mít o lustracích volné hlasování. "Kvůli komunistickému návrhu na zrušení lustrací se koalice nepochybně nerozpadne," ujistil posléze v reakci premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek zatím neumí předjímat reakci svých spolustraníků. Připustil však, že někteří poslanci se chystají hlasovat pro zrušení lustračních zákonů. Hlasování budou mít volné.

KDU-ČSL se v tomto týdnu již jednou nechala slyšet, že by případné hlasování koaličních partnerů ze sociální demokracie a hnutí ANO prozrušení lustračního zákona považovala za porušení koaliční smlouvy. Dnes tedy svůj postoj ještě vyostřila.

Podle ministra kultury Daniela Hermana je to pro lidovce "zcela principiální záležitost" a zrušení lustrací by znamenalo "podlomení kontinuity polistopadového vývoje", což by narušilo jejich důvěru v možnost koaliční spolupráce. "V takovém případě jsem okamžitě připraven rezignovat z postu ministra kultury," uvedl Herman.

Bělobrádek doplnil, že by stejně postupoval i zbývající dva lidovečtí členové vlády. "Skutečně nám nejde o ty funkce, bereme to jako možnostovlivnit ČR pozitivním směrem, ale v případě takových zásadních věcí bychom nemohli pokračovat ve spolupráci," dodal.

Na Slovensku mají estébáci vyšší penze

Mezi zeměmi bývalého postkomunistického prostoru bylo Československo prvním státem, který rázně přistoupil k procesu demokratizace a který si osvojil právní nástroj tohoto typu. Cílem lustračních zákonů bylo udržovat éru komunismu a potlačování lidských a občanských práv mimo politiku, uvedl server pohledzvenku.cz.

Zákon z roku 1991 měl původně platit do konce prosince 1996, ale v roce 1995 bylo rozhodnuto o jeho obnově a o pět let později byla jeho platnost prodloužena na neurčito. Od roku 1991 si lustrační osvědčení nechalo vystavit na čtyři sta tisíc Čechů. Dnes je však budoucnost zákona nejistá. Jeho hlavní funkce – defenzíva hodnot demokracie – byla v každém případě v Česku mnohem úspěšnější než například na Slovensku.

Třešničkou na dortu je skutečnost, že na Slovensku jsou bývalí důstojníci StB zvýhodňováni v důchodovém systému. Pobírají výrazně vyšší penze než bývalí političtí vězni.

Rovněž v Polsku byla situace ohledně vyrovnání se s komunismem dlouho nejasná. Je třeba podotknout, že komunistický režim v Polsku byl před svým pádem o poznání liberálnější než v Československu a přechod k demokracii se tu odehrál postupně. Nová nekomunistická vláda proto lustrace v roce 1989 odmítla.

První pokus o jejich zavedení skončil v roce 1992 zveřejněním údajné spolupráce Lecha Wałęsy s komunistickou tajnou službou a následným pádem kabinetu. Až v roce 1997 se severním sousedům zadařilo přistoupit k lustračnímu zákonu. Úspěchem polské legislativy byl vznik Ústavu paměti národa, který spravuje archivy tajných služeb a dostal pod svá křídla vyšetřování zločinů souvisejících s komunismem a nacismem. Oproti českému Ústavu pro studium totalitních režimů tedy disponuje vlastními státními zástupci a pravomocí postavit případné viníky před soud.