Zeman v rozhovoru pro ČT: Dvě odpovědi neseděly

„Jinými slovy, jestliže mě premiér není schopen navrhnout alternativu (...) no tak jsou v podstatě dvě možnosti. Buď odmítnout, toho ministra jmenovat. V takovém případě premiér Sobotka veřejně řekl, že by dočasně převzali jeho úřad, ale v tom případě bych zkomplikoval situaci vládě, protože premiér, který se současně věnuje jednomu nebo dvěma dalším resortům nemůže plnohodnotně vykonávat svoji funkci."

Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

„...s výjimkou Bohuslava Sobotky nikdo z členů vlády nemá ministerskou zkušenost."

Na základě informací dostupných na oficiálních internetových stránkách vlády hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Kromě Bohuslava Sobotky (ČSSD), který působil mezi lety 2002-2006 jako ministr financí ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě, disponují ministerskou zkušeností ještě další dva členové současné vlády.

Martin Stropnický (ANO), nynější ministr obrany, byl v období od 2. ledna 1998 do 17. července téhož roku ministrem kultury ve vládě Josefa Tošovského. Jan Mládek (ČSSD), současný ministr průmyslu a obchodu, zastával post ministra zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka od 16. listopadu 2005 do 16. srpna 2006.

„Nový ministr školství Marcel Chládek tento návrh upravil a to tak, že z něho vyloučilo podmínku správního přezkoumání návrhů na jmenování vysokoškolských profesorů. Jinak, mně se ten návrh ministra školství líbí, protože má svoji logiku. Prezident jako nejvyšší ústavní činitel jmenuje rektory, což jsem nedávno asi v 11 případech udělal. No a druhý nejvyšší ústavní činitel, to jest předseda senátu by měl jmenovat vysokoškolské profesory."

Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky mělo být mj. dokončení novely vysokoškolského zákona.

Důležitou součástí novely je část týkající se jmenování profesorů. Profesory tradičně jmenoval prezident, ale Miloš Zeman po loňské kauze s akademikem Martinem C. Putnou, oznámil, že by se chtěl tuto jmenovací pravomoc převést na ministra školství.

Vláda následně bez porady s akademickou obcí schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Tento nový materiál, ale navíc umožňoval předsedovi Senátu návrhům na profesora nevyhovět, což se stalo terčem kritiky.

Chládek uvedl po nástupu do úřadu: „Chci z toho návrhu vyndat tu pasáž, aby předseda Senátu mohl odmítnout jmenování pouze v případě procesního pochybení. A chci vyndat tu pasáž odbornou, protože odborná stránka by měla zůstat na úrovni vysokých škol." Dodal však, že tato varianta se líbí jen některým rektorům.

Chládek se 7. února sešel s rektory a probíral s nimi navrhované změny ve jmenování profesorů, které akademici kritizovali.

Nový ministr školství proto navrhl, že se z materiálu vyškrtne pasáž umožňující předsedovi Senátu profesory nejmenovat. S touto úpravou nemá problém ani prezident Miloš Zeman, s nímž o tom Chládek již jednal.

21. ledna prezident Miloš Zeman také jmenoval na Hradě 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových.

Na základě výše uvedených informací označujeme výrok jako pravdivý.

„Vladimír Keblúšek: Vy jste jeden z mála politiků, kteří se rozhodl odletět na olympiádu do Soči. Co bylo tím důvodem? Kritika směrem k Rusku sílí kvůli dodržování lidských práv. Zvažoval jste, že byste nakonec neodjel? Miloš Zeman: Jak jste přišel na to, že jsem jedním z mála politiků? Doporučuji ... Vladimír Keblúšek: Myslím tím českých politiků, protože za vlády tam míří jenom ministr školství. Miloš Zeman: No dobře, ale přečtěte si, přečtěte si seznam zahraničních hostů na olympiádě v Soči a zjistíte, že velká část, například západoevropských politiků, bude přítomna."

Kompletní seznam státníků, kteří se vypravili na olympijské hry, není k dispozici, již v prosinci se však v médiích objevovala prohlášení světových státníků o tom, že se her nezúčastní. Omluvila se například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron či Barack Obama.

Ve středu před zahájením her zveřejnil přehled deník Guardian, podle kterého patří mezi výjimky mezi evropskými státy Itálie, za níž se ceremoniálu zúčastní premier Enrico Letta, a Nizozemsko, za které se na zahájení vydal sám král Willem-Alexander spolu s premiérem Markem Ruttem.

Podle seznamu serveru The Moscow Times k dalším evropským představitelům, kteří do Soči měli přijet, patří prezidenti Viktor Janukovyč z Ukrajiny, z Lotyšska Andris Berzins, Rossen Pleyneliev (Bulharsko), Saul Niinistö (Finsko), Tomislav Nikolic ze Srbska, z Řecka Karolos Papoulias, Filip Vujanovic (Černá Hora) a český prezident Miloš Zeman.

V seznamu nicméně skutečně chybí značná část představitelů západoevropských států či Evropské unie a výrok hodnotíme jako nepravdivý.