Zeman je samolibý, znělo sněmovnou. Jmenování profesorů bude

Praha - Pravomoc jmenovat profesory z prezidenta na předsedu Senátu nepřejde. Sněmovna zamítla už v dnešním úvodním čtení novelu bývalé úřednické vlády, která to předpokládala. Prezident Miloš Zeman se chce pravomoci vzdát po loňských sporech kolem jmenování akademika Martina C. Putny. Podle poslanců, kteří vystoupili v dnešní debatě, by si ale měl kompetenci ponechat. Na jmenování nyní čeká 85 kandidátů na profesory. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ČTK v reakci na rozhodnutí Sněmovny sdělil, že Zeman čekající profesory jmenuje. Dekrety jim pak předá ministr školství.

Ovčáček dodal, že Zeman takový postup již dříve avizoval. Kdy Zeman profesory jmenuje, předjímat nechtěl. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) dnes v rádiu Impuls řekl, že by chtěl celou záležitost vyřešit nejpozději do konce března. Dodal ale, že toto řešení je jen provizorní. Změnu jmenování by chtěl řešit coby součást takzvané velké novely vysokoškolského zákona. Tu plánuje připravit do konce roku, do té doby by tak zřejmě profesorský dekret podepisoval Zeman.

Ministr má nyní připraveny další varianty řešení. Neopustil ani dnes zamítnutý návrh, že by profesory jmenoval předseda Senátu. Mohl by je prý ale jmenovat i ministr školství. Další možností je, že by si profesory jmenovaly samy vysoké školy.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přistoupila ČSSD k novele zodpovědně a chtěla problém se jmenováním profesorů řešit. I Sobotka si dovede představit, že by profesory v budoucnu jmenoval buď prezident, nebo předseda Senátu, nebo ministr školství.

Někteří poslanci Zemana ostře kritizovali

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dnes prohlásil: "Kdyby kdokoliv z nás vzal někoho za rukojmí a vydíral úřady a instituce, byl by právem obžalován, odsouzen a s pomocí Boží zavřen. Když však někdo bere vysokoškolské profesory jako rukojmí pro prosazení svých cílů (...), tak zde o tom vedeme vážnou debatu, místo abychom řekli, že na vydírání nepřistoupíme."

Komunista Miroslav Grebeníček podotkl, že přímá volba vymezení prezidentových pravomocí nezměnila a hlava státu je povinna tento stav respektovat. Kandidáti na profesory jsou podle Grebeníčka vystaveni "nepochopitelné samolibosti hlavy státu".

Jeho projev předznamenal neobvyklou konstelaci, kdy konzervativní komunista Grebeníček hlasoval na rozdíl od většiny svých stranických kolegů po boku pravicové opozice a vládních křesťanských demokratů, všímá si server iDnes.cz.

"Změnu kompetencí pokládáme za nevhodnou," řekla Anna Putnová (TOP 09 a Starostové). "Od loňského léta se diskutuje o formě jmenování profesorů na vysokých školách. Univerzity předaly MŠMT návrhy na jmenování více než osmi desítek profesorů, kteří úspěšně prošli řízením na jmenování profesorů na českých vysokých školách. Neochota pana prezidenta Zemana ke jmenování zavdala podnět k přípravě novely vysokoškolského zákona, který by měnil pravidla jmenování. V současné době je však vysokoškolský zákon platný a tudíž tito čekatelé právem očekávají, že budou v souladu se zákonem jmenováni. Nejedná se pouze o osobní záležitost profesorů. Je to zásadní otázka rozvoje vysokých škol, akreditací studijních oborů či vyhodnocování kvality vysokých škol," řekla už 9. února Putnová.

Za zbytečnou označil novelu nezařazený Jiří Pospíšil. Upozornil na to, že prezident by se taky mohl do budoucna rozhodnout, že nebude jmenovat generály, soudce nebo předsedy soudů.

Na profesorský titul dle ministerstva čeká 85 docentů.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Miroslav Grebeníček

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 39 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy