Zeman je samolibý, znělo sněmovnou. Jmenování profesorů bude

Praha - Pravomoc jmenovat profesory z prezidenta na předsedu Senátu nepřejde. Sněmovna zamítla už v dnešním úvodním čtení novelu bývalé úřednické vlády, která to předpokládala. Prezident Miloš Zeman se chce pravomoci vzdát po loňských sporech kolem jmenování akademika Martina C. Putny. Podle poslanců, kteří vystoupili v dnešní debatě, by si ale měl kompetenci ponechat. Na jmenování nyní čeká 85 kandidátů na profesory. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ČTK v reakci na rozhodnutí Sněmovny sdělil, že Zeman čekající profesory jmenuje. Dekrety jim pak předá ministr školství.

Ovčáček dodal, že Zeman takový postup již dříve avizoval. Kdy Zeman profesory jmenuje, předjímat nechtěl. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) dnes v rádiu Impuls řekl, že by chtěl celou záležitost vyřešit nejpozději do konce března. Dodal ale, že toto řešení je jen provizorní. Změnu jmenování by chtěl řešit coby součást takzvané velké novely vysokoškolského zákona. Tu plánuje připravit do konce roku, do té doby by tak zřejmě profesorský dekret podepisoval Zeman.

Ministr má nyní připraveny další varianty řešení. Neopustil ani dnes zamítnutý návrh, že by profesory jmenoval předseda Senátu. Mohl by je prý ale jmenovat i ministr školství. Další možností je, že by si profesory jmenovaly samy vysoké školy.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přistoupila ČSSD k novele zodpovědně a chtěla problém se jmenováním profesorů řešit. I Sobotka si dovede představit, že by profesory v budoucnu jmenoval buď prezident, nebo předseda Senátu, nebo ministr školství.

Někteří poslanci Zemana ostře kritizovali

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dnes prohlásil: "Kdyby kdokoliv z nás vzal někoho za rukojmí a vydíral úřady a instituce, byl by právem obžalován, odsouzen a s pomocí Boží zavřen. Když však někdo bere vysokoškolské profesory jako rukojmí pro prosazení svých cílů (...), tak zde o tom vedeme vážnou debatu, místo abychom řekli, že na vydírání nepřistoupíme."

Komunista Miroslav Grebeníček podotkl, že přímá volba vymezení prezidentových pravomocí nezměnila a hlava státu je povinna tento stav respektovat. Kandidáti na profesory jsou podle Grebeníčka vystaveni "nepochopitelné samolibosti hlavy státu".

Jeho projev předznamenal neobvyklou konstelaci, kdy konzervativní komunista Grebeníček hlasoval na rozdíl od většiny svých stranických kolegů po boku pravicové opozice a vládních křesťanských demokratů, všímá si server iDnes.cz.

"Změnu kompetencí pokládáme za nevhodnou," řekla Anna Putnová (TOP 09 a Starostové). "Od loňského léta se diskutuje o formě jmenování profesorů na vysokých školách. Univerzity předaly MŠMT návrhy na jmenování více než osmi desítek profesorů, kteří úspěšně prošli řízením na jmenování profesorů na českých vysokých školách. Neochota pana prezidenta Zemana ke jmenování zavdala podnět k přípravě novely vysokoškolského zákona, který by měnil pravidla jmenování. V současné době je však vysokoškolský zákon platný a tudíž tito čekatelé právem očekávají, že budou v souladu se zákonem jmenováni. Nejedná se pouze o osobní záležitost profesorů. Je to zásadní otázka rozvoje vysokých škol, akreditací studijních oborů či vyhodnocování kvality vysokých škol," řekla už 9. února Putnová.

Za zbytečnou označil novelu nezařazený Jiří Pospíšil. Upozornil na to, že prezident by se taky mohl do budoucna rozhodnout, že nebude jmenovat generály, soudce nebo předsedy soudů.

Na profesorský titul dle ministerstva čeká 85 docentů.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Miroslav Grebeníček

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 28 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy