Praha - Pravomoc jmenovat profesory z prezidenta na předsedu Senátu nepřejde. Sněmovna zamítla už v dnešním úvodním čtení novelu bývalé úřednické vlády, která to předpokládala. Prezident Miloš Zeman se chce pravomoci vzdát po loňských sporech kolem jmenování akademika Martina C. Putny. Podle poslanců, kteří vystoupili v dnešní debatě, by si ale měl kompetenci ponechat. Na jmenování nyní čeká 85 kandidátů na profesory. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ČTK v reakci na rozhodnutí Sněmovny sdělil, že Zeman čekající profesory jmenuje. Dekrety jim pak předá ministr školství.
Ovčáček dodal, že Zeman takový postup již dříve avizoval. Kdy Zeman profesory jmenuje, předjímat nechtěl. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) dnes v rádiu Impuls řekl, že by chtěl celou záležitost vyřešit nejpozději do konce března. Dodal ale, že toto řešení je jen provizorní. Změnu jmenování by chtěl řešit coby součást takzvané velké novely vysokoškolského zákona. Tu plánuje připravit do konce roku, do té doby by tak zřejmě profesorský dekret podepisoval Zeman.
Ministr má nyní připraveny další varianty řešení. Neopustil ani dnes zamítnutý návrh, že by profesory jmenoval předseda Senátu. Mohl by je prý ale jmenovat i ministr školství. Další možností je, že by si profesory jmenovaly samy vysoké školy.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přistoupila ČSSD k novele zodpovědně a chtěla problém se jmenováním profesorů řešit. I Sobotka si dovede představit, že by profesory v budoucnu jmenoval buď prezident, nebo předseda Senátu, nebo ministr školství.
Někteří poslanci Zemana ostře kritizovali
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dnes prohlásil: "Kdyby kdokoliv z nás vzal někoho za rukojmí a vydíral úřady a instituce, byl by právem obžalován, odsouzen a s pomocí Boží zavřen. Když však někdo bere vysokoškolské profesory jako rukojmí pro prosazení svých cílů (...), tak zde o tom vedeme vážnou debatu, místo abychom řekli, že na vydírání nepřistoupíme."
Komunista Miroslav Grebeníček podotkl, že přímá volba vymezení prezidentových pravomocí nezměnila a hlava státu je povinna tento stav respektovat. Kandidáti na profesory jsou podle Grebeníčka vystaveni "nepochopitelné samolibosti hlavy státu".
Jeho projev předznamenal neobvyklou konstelaci, kdy konzervativní komunista Grebeníček hlasoval na rozdíl od většiny svých stranických kolegů po boku pravicové opozice a vládních křesťanských demokratů, všímá si server iDnes.cz.
"Změnu kompetencí pokládáme za nevhodnou," řekla Anna Putnová (TOP 09 a Starostové). "Od loňského léta se diskutuje o formě jmenování profesorů na vysokých školách. Univerzity předaly MŠMT návrhy na jmenování více než osmi desítek profesorů, kteří úspěšně prošli řízením na jmenování profesorů na českých vysokých školách. Neochota pana prezidenta Zemana ke jmenování zavdala podnět k přípravě novely vysokoškolského zákona, který by měnil pravidla jmenování. V současné době je však vysokoškolský zákon platný a tudíž tito čekatelé právem očekávají, že budou v souladu se zákonem jmenováni. Nejedná se pouze o osobní záležitost profesorů. Je to zásadní otázka rozvoje vysokých škol, akreditací studijních oborů či vyhodnocování kvality vysokých škol," řekla už 9. února Putnová.
Za zbytečnou označil novelu nezařazený Jiří Pospíšil. Upozornil na to, že prezident by se taky mohl do budoucna rozhodnout, že nebude jmenovat generály, soudce nebo předsedy soudů.
Na profesorský titul dle ministerstva čeká 85 docentů.
Související
Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou
Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá
prezident čr , Miloš Zeman , Miroslav Grebeníček
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 39 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 55 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 3 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 4 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 6 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 7 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 8 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák