Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) odvolala ve středu ředitele ústavu Jiřího Pernese. Novým prozatímním ředitelem se stal historik Zdeněk Hazdra, Mediafaxu to potvrdil člen rady Patrik Ben
Pernesovo odvolání podpořili čtyři členové rady, tři hlasovali proti. Rozhodující hlas nutný pro konec Pernese ve funkci se nakonec našel v radním Michalu Stehlíkovi. Ten do té doby patřil k ředitelovým zastáncům.
"Jsem rád, hlasoval jsem pro odvolání pana Pernese," přiznal Benda. Uvedl, že poslední kapkou bylo další odhalené plagiátorství, kterého se dosavadní ředitel Pernes údajně dopustil. "Jmenovali jsme dočasným ředitelem pana Hazdru, obratem vyhlásíme nové výběrové řízení," dodal Benda.
Podle něj by mohl být nový ředitel jmenován za jeden až tři měsíce. "Chceme mít výběr kandidátů, chceme být dobře informováni. Určitě to bude vyžadovat čas," přiznal Mediafaxu Benda.
Senátor Jiří Liška (ODS), který byl iniciátorem a zakladatelem zákona o ÚSTR, s Bendou souhlasí. "Jsem rád, že to takhle dopadlo," reagoval senátor. "Myslím, že pan Pernes podcenil, že na ředitele ÚSTR jsou kladeny nadstandardní požadavky," dodal s tím, že by bylo dobré, aby rada zvolila nového ředitele co nejdříve. Zároveň ale uvedl, že Senát v tomto směru nebude vyvíjet žádný tlak. "Je to v rukách rady, Senát nemůže běh nijak ovlivňovat. Pro každou instituci je však důležité, aby měla jasné vedení, proto doufám, že bezvládí v ÚSTR nebude trvat dlouho," řekl Mediafaxu senátor.
Člen rady Jan Zahradníček, který byl jedním z těch, kdo Pernese do úřadu dosadil a ve středu hlasoval proti jeho odvolání, Mediafaxu řekl, že nechápe výsledek jednání rady. "Nevidím na důvodech pro odvolání ředitele ÚSTR nic relevantního. Z toho, jak to dopadlo, jsem stále rozčílený," sdělil krátce po hlasování. "Rozhodně se to nemělo stát krátce před volbami, ale mělo se alespoň počkat na povolební období," poznamenal Zahradníček.
Dočasně jmenovaný ředitel ÚSTR Hazdra Mediafaxu sdělil, že chce pokračovat v práci svého předchůdce. "Považuji totiž za nutné zvýšení renomé ústavu, jak s tím již započal přede mnou doktor Pernes," řekl s tím, že chce zlepšit spolupráci ÚSTR s dalšími odbornými institucemi. "Zde má doposud ústav mezery," prozradil. Hazdra nevyloučil ani personální změny. "Musím se ale nejprve seznámit se stávající situací," uvedl.
Volbu Pernese do funkce ředitele provázel jeden problém za druhým. Předsedkyně rady Naděžda Kavalírová odmítla podepsat jmenovací dekret kvůli skutečnosti, že Pernes před rokem 1989 studoval Večerní univerzitu marxismu leninismu a je napadán i kvůli údajnému plagiátorství diplomových prací. Rada ústavu tak zasedala několikrát, jednou si v průběhu jednání změnila svůj jednací řád. Podle něj pak hlasovala. Pernes byl definitivně potvrzen jako nový ředitel těsnou většinou, hlasy v poměru 4:3. Jmenovací dekret pak podepsala kolegyně Kavalírové Petruška Šustrová, která se Pernese celou dobu zastávala.
Na poslední případ opisování upozornila studentka Masarykovy univerzity v Brně Libuše Janáčková. Pernes měl ve své knize "Svět Lidových novin 1893-1993" před 17 lety opsat pasáže z diplomové práce z roku 1958, která mapovala éru šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha. Možné plagiátorství odhalila Janáčková při práci na diplomové práci o Leoši Janáčkovi a Lidových novinách. Mezi studijními materiály totiž měla Pernesovu knihu i diplomku Blanky Maškové z roku 1958. "Kniha Jiřího Pernese je téměř kompletním plagiátem práce paní Maškové," řekla serveru Týden.cz Janáčková s tím, že Pernes Maškovou cituje vzácně a většina textu vyznívá jako jeho vlastní myšlenky.
Hlasy proti Pernesovi však nebyly slyšet pouze z úst členů rady, ale i senátorů. Senátor Jan Horník z TOP 09 například řekl, že při výběrovém řízení Rada pochybila. Podle něj totiž Pernes nesplnil některé podmínky, které byly na kandidáty uloženy. Rada si prý měla prověřit, zda Pernes skutečně umí dobře anglicky a zda nějaké skutečnosti nezatajil.
Pernes navíc první den, kdy do úřadu ředitele nastoupil, rozdal výpovědi hned čtyřem lidem z vedení. Odvolal ředitele kanceláře ústavu Patrika Košického, ředitele odboru informatiky Marcela Uchytila a dva náměstky. Pernes sice avizoval, že plánuje personální audit, ale slíbil, že nejdříve se chce s chodem ústavu seznámit. To však nedodržel.
Jeho kroky tak vyvolaly počátkem dubna v Senátu ostrou diskuzi a přizvána byla předsedkyně Rady Naděžda Kavalírová. "Prvními kroky učiněnými novým ředitelem Jiřím Pernesem jsem natolik zneklidněn, že nemohu mlčet. Odvolání celého vedení Ústavu odporuje jak všem dosavadním veřejným vyjádřením Jiřího Pernese, tak bohužel potvrzuje obavy z diskontinuity dalšího směřování Ústavu a ochromení jeho činnosti," uvedl tehdy senátor Liška.
Senátoři se na konci svého jednání proto shodli, že Rada si musí nechat vypracovat nezávislou právní analýzu, zda nový ředitel Jiří Pernes splňuje všechny podmínky pro výkon své funkce.
Související
Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
Sobotka slibuje politiku pro seniory: Vyšší důchody, vlak a zdravotnictví zdarma
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
před 2 hodinami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 3 hodinami
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 4 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 5 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 5 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 6 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 7 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 8 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 9 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 10 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 11 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 11 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 12 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 13 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 14 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 15 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 16 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák