Dienstbier chce pro Čechy více práv: Na bydlení a místo pro dítě ve školce. Čtěte

Praha - Právo na sociální bydlení, rovný přístup ke vzdělání, posílení pravomocí ombudsmana i na místo dítěte v jeslích či ve školce chce prosadit ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Soustředit se chce i na boj s chudobou a změnu pravidel exekucí. Řekl to dnes na tiskové konferenci, kde zveřejnil své priority. Představil také svůj tým.

"Svoboda a rovnost každého člověka je základním předpokladem pro zajištění důstojného života. Každý by měl mít šanci na své osobní štěstí," uvedl Dienstbier. Podle něj se vláda ve svém programu zavázala k tomu, že pro to vytvoří předpoklady.

Sociální bydlení v Česku chybí. Zákon o něm by měl podle navrhovaného legislativního plánu vlády platit od konce roku 2016. Dienstbier na něm má spolupracovat s ministryněmi práce a pro místní rozvoj. Obrysy normy mají být hotovy příští rok do pololetí. Ještě letos do konce června se ministryně práce chystá předložit novelu, která upraví doplatky na bydlení a pravidla pro jejich přidělení v ubytovnách. Podle Dienstbiera by se tak měl například platit na jednu místnost jen jeden doplatek.

Jisté místo v předškolních zařízeních by měly mít podle ministra děti od dvou let. "Taková úprava v některých zemích platí. Je to velmi důležité z pohledu politiky rovných příležitostí, aby oba rodiče mohli pokračovat v profesní kariéře a nemuseli ji obětovat tomu, že rodina chce mít děti," uvedl Dienstbier.

Brzy by měla být na stole také novela, podle které by posílila pravomoci ombudsmanky. I ona by se mohla na Ústavní soud obracet s návrhem na zrušení sporných zákonů či jejich částí.

Dienstbierovu sekci legislativy vede náměstkyně Kateřina Valachová, která dřív působila v úřadě ombudsmana či vedla senátní legislativce. Novinářům řekla, že nyní analyzuje třeba řízení o zákonech, kterými se kvůli jejich možné neústavnosti zabývají ústavní soudci.

Valachová řídí také osmičlenný tým, který má připravit ucelený pozměňovací návrh ke služebnímu zákonu. Norma je ve Sněmovně, její puštění do dalšího projednávání bylo jednou z podmínek prezidenta Miloše Zemana pro jmenování Sobotkovy vlády. V týmu jsou legislativci z úřadu vlády, ministerstev práce, vnitra a financí. Nyní se pracuje na paragrafech. Koaliční strany by měly do konce týdne dodat "věcně politické zadání" o úpravě úřednické zkoušky či přechodném období, upřesnila náměstkyně. Chce obnovit i pravidelné porady legislativců resortů. V potaz chce při posuzování navrhovaných zákonů brát také připomínky neziskových organizací, odborů a profesních komor.

Sekci lidských práv, pod niž spadá i agentura pro sociální začleňování, řídí právnička Martina Štěpánková. Ta dřív v úřadu vlády pracovala, v posledních letech byla v poradně pro občanství a lidská práva. Jako první chce obnovit fungování vládních rad. "Některé rady byly do určité míry - řekněme - v posledním období neakceschopné," řekla Štěpánková. Zmínila třeba radu pro záležitosti romské menšiny či lidskoprávní radu. V radách by se měli doplnit chybějící členové.

Dienstbierův "úřad" sídlí ve Strakově akademii a i v kancelářích ve Vladislavově ulici. Jednotlivá pracoviště podle ministra čeká přeskupení. S nabíráním nových pracovníků se nepočítá. Zpět ale Dienstbier zas od ministerstva práce převezme oddělení rovných příležitostí. Získá také několik postů ze sekce evropských záležitostí úřadu vlády. Od března pod Dienstbierovu legislativní sekci spadá i vládní odbor boje proti korupci a oddělení státní služby. Do budoucna by mohli přibýt navíc experti, kteří budou pracovat na evropských projektech.

Související

Více souvisejících

Jiří Dienstbier ml. sociálně vyloučení Mateřské školy / školky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy