Fischer si vylobboval odměnu, vrací se do Evropské banky

Podle deníku je vyslání Fischera do britské metropole odměnou za jeho loňskou podporu Miloše Zemana ve druhém kole prezidentské volby. Původně se spekulovalo o tom, že se Fischer stane velvyslancem v Lucembursku. Tamní ambasádu ale Česko kvůli úsporám zavřelo. „Je to tak," sdělil LN jeden ze zdrojů a zdůvodnil: „Pro stát je to lepší varianta než kvůli jednomu člověku otevírat ambasádu v Lucemburku; všichni s tím souhlasili." Provoz ambasády stojí deset milionů korun ročně.

Fischer v EBRD působil v letech 2010 až 2012. Jeho tehdejší viceprezidentský post by ale Česko znovu těžko získalo. O národním zástupci ovšem rozhoduje jen česká vláda, k jeho jmenování stačí podpis ministra financí. Sám Fischer podle LN za své vyslání do Londýna lobboval. Česko nyní u EBRD zastupuje ekonomka Klára Król.

A jaké jsou Fischerovy ekonomické postoje?

"Základní idea fungujícího, konkurenceschopného a bezbariérového vnitřního trhu je dobrá. Společná měna (euro) je však výsledkem uspěchaného politického projektu, který nebral v úvahu rozdílné nastavení ekonomik napříč eurozónou a neobsahoval plán řešení případných krizí. S tím se pojí i chronické plýtvání v některých zemích eurozóny a jejich nesolventnost, dlouhotrvající politická neochota řešit nahromaděné problémy a v posledním období i přílišná koncentrace na škrty a absence prorůstových opatření. Unie tak musí řešit řadu akutních problémů najednou: od otázek rozpočtové disciplíny členských států, strukturálních problémů finančního a bankovního sektoru, až po otázky migrace, společných hranic, trans-atlantické bezpečnostní spolupráce a udržení procesu rozšíření. Rozpad eurozóny není na pořadu dne. Měl by nejen devastační ekonomické důsledky, ale měl by nejspíš za následek i zásadní podrytí politické kredibility celého projektu Unie. Řešení komplexního problému krize evropské měny je neoddělitelné od fundamentálních otázek budoucího politického fungování Evropy a neobejde se bez závažných důsledků i pro Českou republiku," řekl například Fischer v květnu 2012 v rozhovoru pro iHned.cz.

„Vyčítají se mi i věci, které byly úplně jinak, jako postoj k fotovoltaice. To je absurdní, moje vláda předložila návrh zákona, který to vracel na racionální bázi. Zákon tehdy přijat nebyl a v parlamentu seděli přece poslanci, kteří ještě mohli přitvrdit, někteří tam sedí ještě dodnes. Nicméně, úřednická vláda je věc naprosto mimořádná, je krajním řešením. Ale okolnosti po pádu vlády v průběhu evropského předsednictví po takovém mimořádném řešení volaly," prohlásil Fischer pro Právo v červnu 2012.

Redaktor serveru Aktuálně.cz Petr Holub komentoval pro Český rozhlas v dubnu 2010 bilanci Fischerovi vlády. V této souvislosti rovněž zmínil nepochybnou zásluhu Jana Fischera a jeho vlády na dobré hospodářské pověsti České republiky. Holub připomenul, že v Evropě nebylo mnoho zemí, které by se stát v krizi zadlužil přiměřeně a současně neprodělal závažné sociální otřesy. Podle Holubova hodnocení se předchozí premiér Mirek Topolánek snažil čelit hospodářské krizi pomocí ohromných výdajů ze státního rozpočtu. Tím ulehčil situaci mnoha firem, zároveň však zadlužil stát.

„Fischerův ministr financí Eduard Janota pak začal šetřit, když všechna takzvaná protikrizová opatření zrušil a ještě mírně zvýšil daně. Na tom je právě vidět kouzlo Fischerovy vlády. Mohl by utrácet a zvyšovat sociální dávky či slevy pro podnikatele. Už jenom to, že takové kroky nedělá, vede k dobrým výsledkům a on přitom ještě přidává něco navíc," domníval se Holub. Další profilující informace o Janu Fischerovi zveřejnil server nasipolitici.cz.