Romové z Balkánu spasí Česko? Okamura je zděšen a zachraňuje porodnost

Praha - Hnutí Úsvit vyzývá vládu, aby založila Státní fond na podporu rodiny, který by měl mimo jiné vyplácet jednorázovou podporu na druhé a další dítě. Podmínkou by bylo například to, aby oba rodiče měli čistý trestní rejstřík. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

Podle Okamury má návrh systémově podpořit rodiny s dětmi českých občanů. Podmínkou pro získání podpory by mělo být, aby oba rodiče dlouhodobě pracovali a každý z nich měl odpracováno nejméně deset let. Do odpracované doby by se započítávalo studium na vyšších a vysokých školách.

Podle Okamurových slov je "naprosto šílené" se domnívat, že propad v porodnosti je možné nahradit například imigranty ze severní Afriky nebo rumunskými či bulharskými Romy. "Při vší úctě, tohle zřejmě bohužel nebudou národy, které by pracovaly na naše důchody," uvedl.

Příspěvek by se měl pohybovat od 20.000 korun výše. Další možností by byly bezúročné půjčky na bydlení s tím, že za každé dítě by stát rodičům odpustil část dluhu. Podle Okamury je také na zvážení, že by některé podpory platily jen po dobu manželství a řádné péče o děti. Dodal, že podle odhadu odborníků utratí rodiče za výchovu dětí víc než milion korun.

Stárnutí populace bude i nadále významným demografickým trendem, a to ve všech zemích Evropské unie, jejíž populace do roku 2060 mírně vzroste, ale významně zestárne. Z celkového počtu obyvatel EU v roce 2008 (495,4 milionu) dojde do roku 2035 ke vzestupu o 5% na 520,1 milionu. Poté nastane pokles populace o cca 3% (na 505,7 milionu) do roku 2060.

V současné době je polovina obyvatel EU starších 40 let a v roce 2060 bude polovina obyvatel EU starší 48 let. Počet 65letých a starších již v roce 2008 převyšoval počet dětí, ale toto převýšení nebylo příliš významné, avšak v roce 2060 bude počet starších lidí převyšovat počet dětí již dvojnásobně. Zatímco v roce 2008 byl počet dětí třiapůlkrát vyšší než počet velmi starých lidí (80letých a starších) v roce 2060 bude tento počet již téměř vyrovnán (počet velmi starých lidí bude představovat 80% počtu dětí.

Přestože lze předpokládat, že populace Evropské unie jako celku mírně vzroste do roku 2060, v některých zemích dojde naopak k poklesu celkové populace, tak tomu bude i v České republice (stejně jako v Bulharsku, Němocku, Estonsku, Řecku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku).

Populace ekonomicky aktivních lidí (mezi 15 a 65 lety) začne klesat v roce 2010 a do roku 2060 tento pokles dosáhne 15% v zemích EU v průměru, pouze v 7 zemích (Belgie, Irsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Švédsko a Velká Británie) počet těchto obyvatel mírně vzroste (zejména v důsledku migrace) a klesat začne po roce 2020. Počet seniorů v zemích EU výrazně vzroste, a to z 85 milionů v roce 2008 na 151 milionů v roce 2060. Počet velmi starých lidí, osmdesátiletých a starších) se zvýší z 22 milionů v roce 2008 na 61 milionů v roce 2060, informuje server strarnout-je-normalni.cz.

Související

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.
Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

Více souvisejících

Tomio Okamura ,  Romové

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

před 6 hodinami

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno před 6 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 7 hodinami

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 9 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 11 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize

Ministerstvo kultury odvolá v úterý bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. O tomto kroku informoval ministr kultury Oto Klempíř, přičemž rozhodnutí navazuje na nedávné spory o podobu a schvalování rozpočtu této instituce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy