Kšeft, či lidská práva? Schwarzenberg se pustil do vlády kvůli Číně

Debaty o přístupu ke komunistické Číně vyvolalo středeční prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že se Česko bude řídit evropskou politikou vůči Pekingu, která uznává neoddělitelnost Tibetu a nevměšování do vnitřních záležitostí Číny. "A také platí, že jestliže Česká republika dlouhodobě respektuje územní celistvost Číny, logicky nemůžeme uznávat tibetskou exilovou vládu," řekl Sobotka.

Šéf opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberga připomněl, že lidská práva jsou porušována nejen v Tibetu, ale na celém území Číny. "Jsou lidé, ... kteří opustí cestu ctnosti a položí se za peníze. Bohužel to je teď česká vláda," kritizoval ji.

"V žádném případě to není tak, že bychom vyklízeli pozice, protože potřebujeme uspět s exportem a investice," odmítl Zaorálek tyto výtky v rozhovoru pro ČTK. "Neznamená to, že bychom nerozvíjeli politiku lidských práv, která je jedním ze základních principů naší zahraniční politiky," dodal.

"V případě Číny nejde o nic jiného, než že se snažíme docílit normálních vztahů, které tady léta nebyly," uvedl ministr zahraničí. Stejně jako Sobotka zdůraznil, že deklarovaným respektem k územní celistvosti asijského obra Česko zopakovalo jen to, co již dříve prohlásila Evropská unie i státy jako Německo, Francie nebo Dánsko.

Otázka lidských práv bude podle Zaorálka zmíněna i v oficiální deklaraci, kterou v Číně uzavře. "Při jednání s Číňany jsme prosadili, že součástí našeho prohlášení je i vzájemné konstatování významu a respektu k lidským právům," přiblížil ministr. Šéf české diplomacie Čínu navštíví poprvé po 15 letech. "Kdyby to tam nebylo, tak bych si nedovedl představit, že bychom mohli tuhle debatu vůbec zahájit," doplnil.

Politická spolupráce s Pekingem je podle Zaorálka předpokladem pro to, aby Česko mohlo uzavírat větší kontrakty s Čínou, o které má česká vláda eminentní zájem. "Nemá valného smyslu, když chceme s někým kooperovat, tak si vzít jako první téma jeho nedostatky," poznamenal ministr.

Psali jsme: Česko plánuje "dobýt" čínský trh. Tibet je tabu, rozhodla vláda  

Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu, ale i zemědělství. Účast tehdejšího Československa na industrializaci Číny byla významná dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích a textilních strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů (chemie, metalurgie). V dalším období, od 70. let minulého století, byly dále realizovány dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shentou.

Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové strojírenské dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. V posledních letech pokračuje tendence prohlubování (z českého pohledu) pasivní obchodní bilance a to i přes stálý růst českého exportu.

Při hodnocení celkové atmosféry obchodních a hospodářských styků, je – přes někdy dosud uváděné zmínky o tradičních dobrých vztazích – současný přístup čínských státních představitelů k českým partnerům již zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. Důležité tedy je předložit konkurenceschopnou nabídku, přičemž významné je i celkové vzájemné pojetí aktuálních politicko-ekonomických vztahů; chybí také lepší informovanost o potenciálu českých výrobců.

S ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby.

Čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech představuje šanci pro inovativní české podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří např. nanotechnologie s širokým záběrem možného využití, biotechnologie, nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy, uvádí businessinfo.cz.