Proč je Česko tvrdě proti Rusku? Politolog prozradil, válku na Ukrajině nevylučuje

"Podle mě to může souviset s kombinací traumat z let 1968 a 1938. Že jste obecně na pozoru, když jde o intervence mocností, o ochranu menšin, když se rozhoduje o věcech, aniž by člověk seděl u jednoho stolu s těmi, kdo rozhodují," uvedl v narážce na diktát evropských mocností z roku 1938, nařizující Československu vzdát se pohraničních oblastí, a na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa o 30 let později. Tento citlivý postoj je podle Langa už zakořeněn v české politice.

Na Ukrajině jde podle něj o velký geostrategický konflikt zájmů. "Z pohledu Ruska je Ukrajina úhelným kamenem geopolitického pořádku v postsovětském prostoru, a pokud se Ukrajina úspěšně připojí k Západu a k Evropě, ztratí Rusko vliv," uvedl. Rusku podle Langa jde hlavně o to mít "páky", jak sblížení Ukrajiny s EU ztížit, nebo dokonce znemožnit.

Jednou z těchto pák by podle něj mohlo být spolurozhodovací právo Moskvy v otázce další orientace zahraniční a bezpečnostní politiky Ukrajiny. To ale podle Langa Západ nejspíš nepřipustí. Za pravděpodobnější považuje, že by Rusové mohli získat vliv na vnitřní uspořádání Ukrajiny, například pomocí vytvoření obdoby Republiky srbské na Ukrajině. 

"Rusové by tak v budoucnu mohli, pokud se z jejich pohledu bude situace špatně vyvíjet a Ukrajina se konsoliduje, mít vždy možnost aktivizovat své struktury v zemi," soudí Lang. Nevylučuje ani přímou vojenskou intervenci Moskvy na východě Ukrajiny, i když jen v omezené míře na ochranu ruské menšiny. 

Proti Rusku, ale obchod je obchod

Zahraniční obchod ČR-RF zaznamenal v posledních třech letech výrazné oživení. Ve srovnání s rokem 2011 (13,3 mld. USD) se zvýšil o 17,1 % (14,1 mld. USD). Český dovoz z RF sice poklesl o 1,8 %, (z 8,1 na 8,0 mld. USD), výrazně se však opět zvýšil český vývoz, a to o 18,1 % (z 5,2 mld. USD v roce 2010 na 6,2 mld. USD).

Vedle růstu vzájemné obchodní výměny došlo opětovně ke snížení dlouhodobě záporného salda pro ČR. Pasivum obchodní bilance (OB) dosáhlo 1,8 mld. USD a oproti roku 2011 (2,9 mld. USD) se snížilo o 37,8 %. Tento trend nezvrátil ani růst cen energetických surovin (ropy a plynu), na něž připadalo 83 % ruského importu. Dodávky ropy vzrostly hodnotově o 16,6 %, z hlediska fyzických objemů pak o 10,6 %. Dodávky plynu se hodnotově naopak snížily o 4,6 %, jeho fyzické objemy pak klesly o 22,2 %. Ve všech případech jde o podíly z dolarových hodnot těchto surovin.

RF si stále upevňuje pozici klíčového obchodního partnera ČR. Z hlediska dosaženého objemu obchodního obratu se posunula ze 6. na 5. příčku s podílem 4,7 %. Ve vývozu RF z 9. na 7. pozici (s podílem 3,9 %); v dovozu pak klesla na 5. místo s podílem 5,6 %. Ve všech případech jde o podíly z korunových hodnot.

Opětovné překonání rekordu v objemu vzájemného obchodu a zejména meziroční růst v řádech desítek procent tři roky po sobě v řadě je vzhledem k pokračující nepříliš příznivé situaci ve světové ekonomice velmi příjemným překvapením. Velmi pozitivně je přitom třeba hodnotit fakt, že tohoto rekordního objemu se podařilo dosáhnout především díky českému exportu, jenž se od r. 2009 zvýšil o 235,2 %, tedy téměř 2,5x. Objem dovozu se pak ve stejném období zvýšil jen o 47,3 % a zejména v poslední době jeho dynamika stagnuje. Potvrzuje se tak jednoznačně správnost strategické orientace české proexportní politiky, v rámci níž je Rusko považováno za prioritní zemi. V době, kdy zahraniční obchod s ostatními významnými partnery stagnuje nebo dokonce klesá, se tak Rusko stává jedním z hlavních tahounů vývozu jako rozhodující složky tvorby českého HDP, informuje mzv.cz.