Hrdý Budžes slaví 600. reprízu

V roce 2012 na podzim proběhla v Divadle A. Dvořáka v Příbrami premiéra hry podle nenápadné útlé knížky Ireny Douskové. Asi nikoho by tehdy nenapadlo, že tato inscenace dosáhne takové popularity, hlavní představitelka Bára Hrzánová získá Cenu Thálie a během necelých dvanácti let ji herci sehrají šestsetkrát.

Vedle Báry Hrzánové se v několikanásobných rolích objevuje Libor Jeník a Jarmila Vlčková, která alternuje s Marcelou Šikovou.

Ve středu 21. května proběhne v příbramském divadle 600. slavnostní repríza. Další nejbližší reprízy jsou na programu 31.5. v Jindřichově Hradci, 4.6. v Litomyšli, 7.6. v pražském Divadle Bez zábradlí, 10.6. v Turnově a 17.6. v Brně.

Hra o malé Helence Součkové, tedy vlastně Freisteinové, divákům představuje dobu normalizace očima malého dítěte, které má ve všem zcela jasno a to díky dospělým, mezi kterými se pohybuje. Přestože má ve všem jasno i v politice, mnohdy ale neví proč. Ve hře se objevuje řada narážek na minulý režim, který ovlivňoval vše. Prostoupení komunistickým režimem je znát i na divadelní společnosti, ve které působí Helenčina maminka.

Helenčin tatínkem se jmenuje Freistein, který dle Helenky není její tatínek a vůbec s nima nebydlí, jenom ho má tak nějak v krvi. Kvůli tomuto příjmení se Helence ve třídě posmívají a říkají ji Frankensteinová, což však nepřebije ostatní její pseudonymy, které si od spolužáků vysloužila, jako jsou Mobidik či atomová bomba.

Co však Helenku také trápí, je její obezita, ale vypořádává se s ní posvém. Chodí na balet, aby se pořád hýbala, vezme si jeden, no v nejhorším případě dva vanilkové rohlíčky, tu a tam si přidá dorty a občas jí sníh. „Ten může, ten není vůbec žádnej sladkej".

A to nejsou zdaleka všechny trable, které Helenka prožívá.