Exministr Fischer se vrátil do CE Group, její majitel za něj platil dluhy

Praha - Exministr a neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer opět získal práci v energetické skupině CE Group. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Majitel skupiny Ladislav Dráb zaplatil milionové dluhy za Fischerovu prezidentskou kampaň. Financováním kampaně se zabývala policie, ale korupci ani jinou trestnou činnost neodhalila.

Fischer v CE Group krátce pracoval v roce 2013, než se v červenci ujal postu ministra financí v úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka. "Já už jsem týden zaměstnán ve stejné pozici, ve stejné kanceláři, takže návrat se vším všudy," řekl Fischer Radiožurnálu. Média spekulovala, že se Fischer vrátí do funkce v Evropské bance pro obnovu a rozvoj, Radiožurnálu ale exministr řekl, že nedostal žádnou konkrétní nabídku.

Někdejší premiér úřednické vlády z let 2009 až 2010 odešel kvůli účasti v loňských prezidentských volbách z místa viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Pak ale z volby nečekaně vypadl již v prvním kole.

Následně začal pracovat pro CE Group, jejíž majitel Dráb uhradil dluhy v řádu milionů korun, se kterými se Fischer ještě půl roku po volbách potýkal. Fischerovi se podařilo dluhy splatit až několik měsíců po uplynutí zákonné lhůty, a to krátce po oznámení, že se stane ministrem.

Časová souvislost přinášela otázky, které žádný z dárců nechtěl pro loni pro Hospodářské noviny komentovat. „Nelíbí se mi, že má někdo jistý post a najednou to jde, najednou peníze chodí. Vytváří to korupční podezření," řekl například v červenci 2013 senátor Miroslav Antl.

Server Lidovky.cz loni zaslal Janu Fischerovi seznam deseti otázek, na které by měl odpovědět, pokud chce vyvrátit podezření, že mu donátoři zaplatili dluh proto, aby pro sebe získali nějakou výhodu. Šlo především o Ladislava Drába, který nevysvětlil, proč 4,24 milionu korun vložil na Fischerův transparentní účet v hotovosti. Jinými slovy, proč místo dosledovatelného bezhotovostního převodu přinesl peníze v tašce.

Otázky, na které nechtěl Jan Fischer odpovídat:

1.) Ptal jste se Ladislava Drába na původ peněz, které přinesl v hotovosti a vložil je na Váš účet?

2.) Zajímal jste se o to, proč peníze na účet nepřevedl bezhotovostně?

3.) Proč dar nebyl na transparentním účtu řádně označen tak, jak to předpokládá zákon, ale pouze zkratkou KCPH?

4.) Ladislav Dráb v březnu prohlásil: "Dám dohromady ještě nějaké lidi a Janu Fischerovi finančně pomůžeme." Víte, o jakých lidech mluvil? Znáte jejich jména?

5.) Jste si tedy stoprocentně jistý, že oněch 4,24 milionu korun patřilo Ladislavu Drábovi?

6.) Necháte tuto věc prověřit Finančně analytickým útvarem, který pod Vás spadá?

7.) Pokud se prokáže, že peníze mají nejasný původ, vrátíte je?

8.) Firmy Ladislava Drába chtějí dotáhnout miliardový byznys se státem (zásobník zemního plynu na Vysočině). První ze smluv byla podepsána v době Vaší úřednické vlády. Angažoval jste se v této věci osobně?

9.) O využívání tohoto zásobníku bude nejspíš rozhodovat vláda Jiřího Rusnoka. Jak v této věci budete hlasovat?

10.) V médiích jste společně s Jiřím Rusnokem prohlásili, že před oficiálním oznámením Vaší nominace na post ministra financí jste 3-4x sešli. Kdy a kde jste se setkali poprvé? A kdo první schůzku inicioval?

Jenže ani Fischer, ani Dráb odpovídat nehodlali. Dotazy na financování kampaně ministerstvo zakázalo. Mluvčí tehdy jen vydal prohlášení, že k situaci nic víc neřekne, čímž pokládá celou záležitost za uzavřenou.

Související

Jan Fischer

Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020

Bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer nechápe, že vláda plánuje pro příští rok větší deficit, než v koronavirovém roce 2020. Řekl to dnes v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun schválila vláda v pondělí, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.

Více souvisejících

Jan Fischer

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 2 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 4 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 7 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 7 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 8 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 9 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 10 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy