Služební zákon v Česku: Úředník s nedotknutelným příplatkem a sovětským diplomem

Náměty dnes projednával sněmovní ústavně-právní výbor. Debatu přerušil do pátku, kdy by o nich už mohl hlasovat. Poslanci o novele služebního zákona mají rozhodnout na sněmovní schůzi, která by měla začít v polovině července. Svolána zatím není.

Současná podoba služebního zákona by podle informací z výboru obecně neuznávala vysokoškolské vzdělání na politických a bezpečnostních školách v bývalém Sovětském svazu. Ministerstvo zahraničí ale poukazuje na to, že MGIMO v minulosti vystudovala část českých diplomatů, kteří slouží dosud. "Znamenalo by to ohrožení výkonu zahraniční státní služby do budoucna," řekla poslancům náměstkyně ministra pro legislativu Kateřina Valachová.

Zatím podle předsedy výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) nejde o pozměňovací návrh, ale o připomínku ministerstva. Vláda chce ale podle informací z výboru změnu zdůvodnit tak, že MGIMO nebyla ani za socialismu politická škola.

Koalice chce taky ještě změnit proceduru systemizace státních úřadů, složení komisí pro výběr vedoucích úředníků a úřednické zkoušky.

Komunisté patrně uspějí s návrhem, podle kterého nebude pod služební zákon spadat předseda Českého statistického úřadu. Valachová s tím vyslovila "věcný souhlas". Šéf ČSÚ by tím měl stejné postavení jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uvedla.

V poněkud pozměněné podobě by mohly mít šanci některé návrhy opozičních TOP 09 a Starostů. Týkají se například úpravy požadované doby praxe ve výběrových řízeních na vedoucí úředníky tak, aby nebyli znevýhodněni rodiče, kteří pobývali určitou dobu na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Náměstkyně se postavila i proti návrhu TOP 09 a Starostů, aby strukturu státních úřadů nestanovilo nové generální ředitelství státní služby, ale ministerstvo financí.

Ve výboru opět zněla obecná kritika normy, která má přispět podle autorů ke zkvalitnění státní správy a jejímu oddělení od politiky. "Cílem není depolitizovat státní správu, ale dostat ji pod absolutní vliv nynější vlády a jejího ministerského předsedy. Zákon je absolutně nehlasovatelný," řekl Marek Benda (ODS). Koalice s takovou interpretací normy nesouhlasí. Vláda má ve Sněmovně dostatek hlasů pro to, aby předlohu ještě v červenci v dolní komoře prosadila.

Psali jsme: Kalousek ostře proti služebnímu zákonu, Sobotka si to líbit nenechal  

Od samého počátku bylo MGIMO předurčeno stát se jedinečným naučným a vzdělávacím centrem. Rychle se stalo předním zařízením v Rusku, pokud jde o přípravu diplomatů, a akademici MGIMO se zasloužili o rozvoj studia mezinárodních vztahů, teritoriálních studií, mezinárodního práva a mezinárodních ekonomických vztahů. Již okamžikem vytvoření na MGIMO a na jeho katedrách pracovali talentovaní vědci.

V roce 1954 bylo v MGIMO založeno východní oddělení. K tomu došlo po sloučení s jednou z nejstarších ruských vysokých škol, s Moskevským institutem orientalistiky, pokračovatelem Lazarevského učiliště, založeného rou 1815. K MGIMO byla přidružena i znamenitá Lazarevská knihovna, které se žádná jiná nemohla vyrovnat v sestavě orientalistické literatury v Moskvě.

Roku 1958 byl ke MGIMO přičleněn Institut zahraničního obchodu SSSR založený v roce 1934 v Leningradě a následně přemístěný do Moskvy. To mělo za důsledek zásadní rozšíření ekonomické fakulty a byla posílena jeho orientace na přípravu specialistů na zahraniční obchod a zahraničněobchodní činnost.

Počínaje rokem 1994 patří Institutu status Univerzity. V témže roce byla na základě rozhodnutí Vlády Ruska Univerzita pověřena přípravou specialistů v oblasti státní a obecní správy z lidí, kteří již měli odborné vysokoškolské vzdělání a pracovali v orgánech státní správy. Tyto přípravné proramy jsou realizovány pomocí nově vytvořeného univerzitního úseku – Mezinárodním institutem řízení.

V únoru roku 2000 byl na základě iniciativy největších ropných, plynových a energetických společností Ruska v rámci MGIMO založen Mezinárodní institut energetické politiky a diplomacie, informuje mgimo.ru.

V roce 2005 se v Moskvě Ruská Federace dohodla s Evropskou Unií o společných krocích při organizaci studijních plánů pro ruské i evropské státní zaměstnance, týkajících se evropské problematiky. V důsledku byl 25. září 2006 založen Evropský studijní institut při MGIMO (Univerzita).

MGIMO každoročně přijímá více než tisíc nových studentů ze všech koutů Ruské Federace a víe než 60 zemí světa. MGIMO má v současnosti pověst elitního ústavu. Mnozí ze studentů pocházejí z rodin politických, ekonomických nebo intelektuálních elit Ruska. Na škole sa vyučuje 53 jazyků. V dobách Sovětského svazu byla škola určena především studentům pocházejících z rodin členů komunistických stran Východního bloku.