Služební zákon překope i další zákony, například lustrace

Praha - Celková novela služebního zákona přinese také změnu lustračního zákona. Nově se bude vztahovat výlučně na místa představených, tedy vedoucích úředníků, uvádí doprovodný, takzvaný změnový zákon, který dorazil do Sněmovny. Lustrace budily pozornost při jmenování nynější vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO a nynější ministr financí Andrej Babiš totiž nepředložil lustrační osvědčení.

Opozice tehdy poukazovala na to, že kabinet porušuje pravidla už při svém vzniku. Prezident Miloš Zeman podmínil Babišovo jmenování tím, že Sněmovna v prvním kole novelu služebního zákona podpoří. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) následně dostal za Babišovo navržení do funkce ministra financí bez lustračního osvědčení desetitisícovou pokutu od radnice Prahy 1. Magistrát ji ale zrušil.

Lustrační zákon se podle dnešního vyjádření ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nevztahuje na členy vlády ani nyní. Debaty se prý vedou o tom, zda musí mít negativní lustrační osvědčení ministr, když je pověřen řízením ministerstva. Neúčinný služební zákon z roku 2002 uvádí, že nikoli, stejně tomu bude po nabytí účinnosti jeho celkové novely, vyplynulo z Dienstbierova vyjádření pro ČTK.

Takzvaný změnový zákon je stejně jako novela služebního zákona poslaneckou předlohou. Podepsali ji Roman Sklenák (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Jiří Junek (KDU-ČSL). Změnový zákon dává do souladu se služebním zákonem celou řadu dalších norem, hlavně zákony o různých státních úřadech.

Psali jsme:
Babiš vyhrál: Jako agent StB byl veden neoprávněně, rozhodl soud  

Vedle lustračního zákona a zákonů o státních úřadech upravuje změnová norma třeba taky zákoník práce. V intencích služebního zákona v něm zruší smluvní platy. Úředníci, které je nyní mají, budou mít podle služebního zákona nově tarif a příplatky, jejichž úhrn bude odpovídat nynějšímu smluvnímu platu.

"Ač se to nezdá, lustrační zákon nás velmi silně spojuje s událostmi listopadu 1989," upozornil ve vysílání ČT24 historik Pavel Žáček. "Tehdy kodifikoval to, co všichni chtěli – aby byli konkrétní služebníci minulého režimu odstaveni legální cestou od moci. Není totiž možné dostávat lidi z funkcí jen na základě revolučního nadšení a přesvědčení, že oni byli těmi, kdo konali věci neslučitelné s nově vznikajícím demokratickým systémem."

Lustrační zákon schválilo někdejší Federální shromáždění v říjnu 1991. Norma měla ochránit nově se utvářející instituce před vlivem pracovníků výrazně spjatých s Husákovým režimem, ať už se jednalo o tajemníky KSČ, členy Lidových milicí, absolventy bezpečnostních školení v Sovětském svazu, nebo příslušníky StB a jejich evidované spolupracovníky. "Ke konstrukci lustračního zákona paradoxně přispěli příslušníci StB, protože v řadě případů vypovídali o tom, jaká byla evidence, jaké bylo řízení jejich agenturní sítě, o své vlastní činnosti," dodal Žáček.

Sám Žáček je na strane těch, kteří se zrušením lustračního zákona nesouhlasí. "Chápu ty politické subjekty, které stojí za zachováním normy, protože nás spojuje s rokem 1989. Kdybychom ji odmazali a ti lidé by se po pětadvaceti letech znovu vraceli do funkcí, musíme si položit otázku, kdo Listopad vlastně vyhrál," soudí. "Je totiž otázka, jestli se mohou zbavit stigmatu, že byli ve vysokých funkcích mocenskými oporami nedemokratického komunistického režimu. A jestli jsou dostatečně loajální k novému režimu – a to nevíme."

Související

Více souvisejících

Lustrační zákon Služební zákon Jiří Dienstbier ml.

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy