Obžaloba za výroky o Romech platí, exposlanec Chaloupka u NS nepochodil

Brno - Exposlanec Otto Chaloupka, jenž čelí obžalobě za výroky o Romech na sociální síti Facebook, neuspěl se žádostí o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud (NS) v neveřejném zasedání rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 1 může obžalobu projednat. ČTK to dnes bez dalších podrobností řekl mluvčí NS Petr Knötig.

Chaloupka v žádosti o vynětí argumentoval tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo z Poslanecké sněmovny. NS totiž v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu na půdě Sněmovny. Chaloupkovi ale NS podobnou ochranu neposkytl, důvody zatím nezveřejnil.

Obžalobu podalo v dubnu Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Chaloupka se podle žalobců dopustil podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Politik nejprve napsal a na svém profilu zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla a zbila manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady.

"Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody," napsal Chaloupka v textu, který reagoval na medializované vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že "lidi jsou na hraně a ještě pár takovýchto cikánských provokací a začne mazec. A pak je neochání ani těžkooděnci".

Policie dává lidem další možnost, aby mohli hlásit jakýkoli podezřelý obsah na internetu. Spustila proto na svém webu novou aplikaci, která by měla oznamování pro občany i pro policii zjednodušit.

Lidé mohou oznámit například jakékoli projevy rasové či národnostní nesnášenlivosti, šíření dětské pornografie, porušování autorských práv nebo třeba i různé podvody na slevových serverech. Hlásit závadný obsah webu bude možné buď pod svým jménem nebo anonymně.

Výhodou také je, že policie obdrží podnět ihned a může se jím začít zabývat téměř on-line, ale i to, že pokud přijde více oznámení najednou, nebudou se evidovat na různých služebnách odděleně, ale rovnou pod jedním číslem jednacím.

Obdobné aplikace sice v rámci neziskových organizací v ČR již dvě existují, zaslaných podnětů je však pouze několik desítek za rok. Policie proti tomu v loňském roce obdržela přes tisíc oznámení o tom, že by mohl být spáchán trestný čin.

V loňském roce vede policie přes tisíc trestních řízení v oblasti internetové kriminality. Více než polovinu přitom tvoří podvody, přes deset procent porušování autorských práv, dvě procenta řízení pak policie vede pro podezření z trestného činu vydírání.

Související

Jiří Kajínek po 23 letech vyšel z vězení

Kajínek promluvil: Měl jsem připravený další útěk. Okrádal jsem jen komunisty a pojišťovny. A za 100 tisíc bych nikoho nezabil

Praha – Televize Prima odvysílala v neděli první díl dokumentárního seriálu Já, Kajínek, tedy zpověď nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka, který byl odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu a který nedávno dostal od prezidenta Miloše Zemana milost. V pořadu propuštěný vězeň mluvil nejenom o své minulosti, ale i rodině. Prozradil také třeba, že plánoval další útěk.

Více souvisejících

Otto Chaloupka Nejvyšší soud Romové

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy