Bitva o post senátora v Praze: Bursík, Panenka, Láska nebo učitelka tance?

V hlavním městě si budou senátora vybírat obyvatelé Prahy 1, 5 a 9 a navíc i v Praze 10, kde z doplňovacích voleb vzejde nástupce nynějšího europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09). V tomto obvodu je nutné přihlášku odevzdat už do pondělních 16:00. Senátorský mandát chtějí obhajovat v metropoli pouze dva zástupci ODS - šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz v Praze 1 a Tomáš Kladívko v Praze 9.

Sociální demokraté proti Schwarzovi postaví šéfa poradců ministra školství Petra Pavlíka, lidovci spolu se zelenými Hampla, TOP 09 Bursíka a Svobodní manažera Aleše Rykla. Komunisté opět navrhují referentku Dagmar Gušlbauerovou, kterou nominovali i při minulých volbách před šesti lety.

Mezi soupeři Kladívka budou bývalý stíhací pilot a náhradník kosmonauta Vladimíra Remka Oldřich Pelčák (za ČSSD), pražská zastupitelka Strany zelených Ilona Picková (s podporou KDU-ČSL), vědec Jiří Vávra (za TOP 09) či podnikatel František Pecka (za Svobodné). Komunistickým kandidátem je odborář František Křížek.

Nástupcem místopředsedy senátorů ODS Miroslava Škalouda by se v Praze 5 mohli stát historik Žáček (za ODS), profesor psychologie Stanislav Štech (za ČSSD), advokát Láska (za KDU-ČSL a zelené), bývalý ředitel Ústavu státu a práva Vladimír Balaš (za TOP 09) nebo ekonomka Miluše Korbelová (za Svobodné).

Bývalého fotbalistu Panenku do voleb posílá hnutí Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku. Jeho konkurenty budou místostarostka Prahy 10 Ivana Cabrnochová (za zelené a lidovce), kterou se rozhodla podporovat i ČSSD, advokát Choděra (za ODS), učitelka tance a propagátorka cvičení pilates Renata Sabongui (za TOP 09), místopředseda Svobodných a někdejší poslanec či Klausův poradce Jiří Payne či předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert.

První volby do Senátu se konaly v roce 1996, třetina senátorů byla zvolena na 2 roky, třetina na 4 roky, třetina na 6 let. Další volby se konaly v jedné třetině volebních obvodů v roce 1998. Od těchto voleb je délka mandátu všech senátorů 6 let.

Při volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou různé politické strany, nebo z kandidátů nezávislých. Kandidát, který získá více než 50 % hlasů, je zvolen senátorem. Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 % hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů.

Senátorem může být zvolen občan ČR, kterému je nejméně 40 let. Volí ho občané, kteří dosáhli věku 18 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období. Každý zvolený senátor obdrží osvědčení od volební komise o řádném a právoplatném zvolení a na první schůzi Senátu, následující po volbách, složí senátorský slib.

Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby v příslušném volebním obvodu, kde byl senátor zvolen, a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora. V těchto volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru. Pokud mandát senátora zanikl rok před uplynutím volebního období senátora, doplňovací volby se nekonají.