Poslanci rozhodli: Češi si za cigarety připlatí, krabička bude dražší až o čtyři koruny

Především pravicová opozice vytýkala vládě, že její návrh zdraží více dražší cigarety. Podle kritiků to zvýhodní dovozce cigaret před domácím výrobcem. Poslanci včetně Milana Urbana (ČSSD) proto navrhovali zvýšit daň jinými způsoby.

Například předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura navrhoval mimo jiné radikálně zrušit minimální sazbu daně nebo ve shodě s Urbanem snížit pevnou část daně a zvýšit její minimální výši vždy o jeden haléř na cigaretu, což by podle nich sjednotilo zdanění na 3,20 Kč za cigaretu. Žádnou z těchto úprav ale Sněmovna s ohledem na odmítavý postoj ministra financí Andreje Babiše (ANO) nepodpořila.

Opozice také navrhovala podle polského vzoru více danit volně prodejné tabákové listy, které se podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury využívají k výrobě cigaret bez spotřební daně. Podle Babiše je to ale jen "marketingová prezentace" a "takzvané daňové úniky v podstatě neexistují". Tabákové listy je podle ministra možné danit už podle stávajícího zákona, pokud se používají k výrobě cigaret.

Důvodem zvýšení sazby daně je slabší kurz koruny, kvůli kterému neplní ČR sazby stanovené EU. Ty jsou totiž uváděny v eurech. Vyšší růst zdanění by ale ČR musela navrhnout kvůli kurzu koruny platnému k letošnímu říjnu, který bude zřejmě stále pod vlivem loňských intervencí České národní banky.

Stát by ve srovnání s nynější úpravou, platnou od ledna, kdy cigarety zdražily o zhruba dvě koruny na krabičku, měl získat navíc zhruba 2,8 miliardy korun ročně, tedy 0,23 miliardy korun měsíčně. Výpočet ovšem nepočítá s předzásobením.

EU požaduje od letošního roku spotřební daň 90 eur na 1000 kusů cigaret a 60 procent z vážené maloobchodní ceny. Slabší koruna by bez pohybu daňových sazeb při přepočtu způsobila, že by Česko svůj závazek nedodrželo. Za to by hrozily sankce. Nová spotřební daň musí začít platit do 30. září.

Psali jsme: Následky kouření v těhotenství? Lékaři přišli s šokujícím zjištěním Přes dva miliony Čechů kouří. Rakovina zdaleka není jediné riziko  

V průměru si kuřák zkracuje každou cigaretou život o 5 minut. Pokud vykouřil denně 1 krabičku, zkrátil si ho o jeden a půl hodiny. Za rok je to 25 dní, tedy bezmála jeden celý měsíc. Když někdo přestane kouřit ve věku 25 až 34 let, jeho předpokládaný průměrný věk se zvýší o deset let. V kategorii 35 až 44 let je tento zisk pořád devět let života, v následující kategorii 45 až 54 let šest let. A i když kuřáci odloží cigaretu ve věku 55 až 64 let, stále mohou žít o čtyři roky déle.

Cigarety jsou jediné spotřební zboží, které je-li užíváno podle návodu, způsobuje smrt, přesto se jedná o zboží volně prodejné, a dokonce je možno jej propagovat pomocí reklamy.

Mimo jiné látky obsahuje cigaretový kouř také radioaktivní polonium. Silný kuřák dostane za rok dvakrát víc radioaktivity, než je povolená norma u pracovníků jaderné elektrárny Temelín.

Ve 40. letech 20. století výrazně stoupl výskyt rakoviny plic, do té doby vzácného onemocnění. Byly proto zahájeny dvě velké epidemiologické studie, přičemž britská studie se snažila původně prokázat souvislost mezi rakovinou plic a asfaltováním silnic. Roku 1950 byly publikovány výsledky obou studií, které jednoznačně prokázaly, že rakovina plic souvisí s kouřením.

Dnes víme, že většina kuřáků nezemře na rakovinu plic (přestože asi 90 procent onemocnění rakovinou plic je zaviněno kouřením), ale na kardiovaskulární choroby, zejména na infarkt myokardu, a to především ve středním věku (tj. 35 až 65 let).

Kouření se podílí 20 až 25% na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, asi 30% na nádorových onemocněních a asi 75% na chronických plicních onemocněních, jako je bronchitida, exnico.com.