Kalousek to schytává: Nejdřív si kopl Sobotka, pak si přisadil ÚS

"Je to další případ, kdy byla bývalá vláda TOP 09 a ODS Ústavním soudem usvědčena z porušování ústavních principů," napsal ČTK v reakci na výrok ÚS Sobotka. "Pan Kalousek a pan Fiala (Petr Fiala, předseda ODS) by se měli veřejně omluvit všem pracujícím důchodcům, které protiústavně připravili o slevu na dani. Jsem rád, že naše vláda navrhla obnovení této slevy a že už příslušný zákon prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně," doplnil premiér.

Podle Kalouska je třeba rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. "Nicméně je potřeba zdůraznit, že neústavní stav tady trval 20 let. Sleva na dani pro pracující důchodce neexistovala a zavedla ji až Topolánkova vláda v roce 2007. Poté byla na nějakou dobu kvůli konsolidaci veřejných rozpočtů zrušena. Tehdy nesly náklady na konsolidaci veřejných financí všechny skupiny obyvatel," uvedl.

"Neústavnost v tomto případě netkví v tom, zda je institut slevy na dani zaveden či nikoliv, to je otázka politického rozhodnutí," reagovala na Kalouskovo vyjádření mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Neústavnost podle ní spočívá v nerovném přístupu k plátcům daní. Podmínky musí být nastaveny pro všechny stejně, zdůraznila Sedláčková.

Šéf ODS Fiala podle svých slov s rozhodnutím soudu nemá žádný problém, protože jde stejným směrem jako návrh občanských demokratů z jara. On sám prý opatření bývalé vlády nikdy za dobré nepovažoval, ale upozornil, že se krok odehrál v úplně odlišné ekonomické situaci.

Komunisté výrok ÚS uvítali. "Po prostudování nálezu Ústavního soudu ČR bude také KSČM požadovat proplacení zpětně peněz tisícům důchodců za loňský a letošní rok. Rozpočtové prostředky na nápravu chybného kroku vlády Petra Nečase se musí najít," uvedl v tiskové zprávě stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš.

Co dnes řekl Ústavní soud

Ústavní soud nejprve neshledal, že by napadená úprava měla vůči poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou zároveň poživateli starobního důchodu, rdousící neboli konfiskační dopad ve vztahu k jejich majetku a že by daná úprava byla přímo rozporná s čl. 11 odst. 1 Listiny, tedy s ochranou samotného vlastnického práva. Ústavní soud k tomu poznamenal, že zdanění příjmů sazbou 15 %, byť počítanou z tzv. superhrubé mzdy, zcela zjevně nezasahuje do případné ekonomické aktivity starobních důchodců způsobem, v jehož důsledku by pozbyla své základní opodstatnění. Pakliže lze připustit její intenzivnější dopad v případech, kdy výše takto zdanitelného příjmu je menší, ani zde nelze přehlédnout, že dotčené osoby jsou současně poživateli starobního důchodu. Případné krajní případy, kdy by s ohledem na nízkou výši tohoto důchodu mohlo být uvažováno o tom, že celková výše příjmu poplatníka neumožňuje jeho důstojný život nebo jej dokonce staví do situace hmotné nouze, jsou řešitelné v oblasti sociálního zabezpečení.

Ústavní soud však shledal protiústavnost této úpravy v jejím rozporu s principem neakcesorické a akcesorické rovnosti. V prvním případě jde o nerovnost uvnitř samotné skupiny pracujících starobních důchodců, neboť zákonodárce vázal kritérium přiznání či nepřiznání slevy na dani pobíráním starobního důchodu jediný den v roce, a to 1. ledna, přičemž jakékoliv jiné časové hledisko je nepodstatné, informuje usoud.cz.

Podle Ústavního soudu se nerovnost mezi poplatníky, kteří jsou ve zdaňovacím období poživateli starobního důchodu, projevuje již v tom, že ti, co mají toto postavení k 1. lednu zdaňovacího období, přichází vždy o celou základní slevu na dani, zatímco ti, kteří se v tomto postavení ocitnou kdykoliv později, třeba i jen následující den (tedy 2. ledna), mají tuto slevu zachovanou v plné výši. Není přitom podstatné, zda po celou dobu, po kterou vykonávají výdělečnou činnost, pobírají také starobní důchod. Důsledkem uvedené právní úpravy je významný rozdíl v postavení obou těchto skupin poplatníků, protože ti, v jejichž případě se sleva na dani uplatní, budou mít bez ohledu na pobíraný starobní důchod daň ze zdanitelných příjmů o 24 840 Kč ročně nižší.