Babiš míří na summit EU, navrhne opatření vůči Turecku,

Premiér Andrej Babiš (ANO) na summitu Evropské unie v závěru týdne přednese návrh na přijetí společných evropských opatření vůči Turecku kvůli postupu Ankary vůči Kurdům v severní Sýrii. Je ale skeptický k tomu, zda se podaří najít společnou pozici. Dnes to řekl na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti.

Andrej Babiš poslancům evropského výboru slíbil, že výzvě Sněmovny vyhoví. "Evropská rada rozhoduje konsenzem, všichni musí souhlasit," upozornil ale premiér. Vyjádřil pochybnosti, zda se ke společnému postoji proti Turecku připojí například Německo, pro které je podle Babiše klíčovým exportním trhem pro německý zbrojní průmysl.

Sněmovna v úterý hlasy všech přítomných poslanců odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Vyzvala Babiše, aby prosazoval v EU přijetí takových opatření, která by donutila Turecko vojenské operace zastavit. Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál.

Babiš ve výboru čelil také kritice kvůli svému zářijovému komentáři po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kdy vyjádřil jménem zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) podporu plánu na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii, kam by Turecko přesunulo migranty.

Poslanec Jan Farský (STAN) premiéra obvinil, že tím přímo podpořil Ankaru v jejím záměru zahájit ofenzivu vůči Kurdům. Podle předsedy výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) bylo od počátku zřejmé, že plán na přesídlení milionů lidí vyvolá konflikty a že cílem Ankary je zasáhnout proti kurdským jednotkám, které pokládá za teroristy. Poslanec Jiří Kobza (SPD) přirovnal ofenzivu vůči Kurdům k turecké genocidě Arménů na počátku 20. století.

Babiš se proti kritice ohradil. Podle něj nebylo z Erdoganových slov jasné, že vytvoření bezpečné zóny bude znamenat vojenskou operaci. Vinu za současnou situaci připsal do velké míry Evropské unii, která se podle něj od začátku málo angažovala v řešení syrského konfliktu a nevyjednávala dost intenzivně s Tureckem.

Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem potom, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Související

Miloš Zeman

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše

Exprezident Miloš Zeman očekává návrat Andreje Babiše na premiérský post, naznačují to jeho slova v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3. Babišův comeback do čela vlády by podle něj vedl ke zlepšení vztahů Česka se Slovenskem. Cestu slovenského premiéra Roberta Fica za Vladimirem Putinem do Moskvy označil za legitimní.
Jan Lipavský

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ostře zaútočil na předního kandidáta podzimních voleb Andreje Babiše. V rozhovoru pro server Politico označil šéfa hnutí ANO za bezpečnostní riziko pro Evropu a obvinil ho z šíření proruských narativů. Podle něj by Babišův návrat do čela české vlády mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci země a přiblížit ji politice Maďarska a Slovenska.

Více souvisejících

Andrej Babiš Jan Farský Ondřej Benešík Jiří Kobza Poslanecká sněmovna Turecko Kurdové Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 36 minutami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 6 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) investovala více než 90 000 eur do kampaně zaměřené na diskreditaci výzkumu, který odhalil, že dopady francouzských jaderných testů v Polynésii byly mnohem vážnější, než se oficiálně přiznávalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy