Babiš o plánu EU: Bojí se zadlužení a zpomalení sbližování ekonomik

ČTK k návrhu, jak ho dnes představila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, napsal, že pro nastartování růstu Evropské unie jsou klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování. Žádat bude dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu.

Je přesvědčen, že by si EU měla půjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí kolem pandemie koronaviru. Odhaduje jej na deset až 15 procent.

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

"Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký," míní Babiš.

Poprvé v historii EU navrhuje Evropská komise, aby se členské státy zadlužily na další generace, uvedl Babiš. Dodal, že peníze, které si komise navíc půjčí, musí vrátit členské státy přímo, nebo o ni budou sníženy příjmy členských států z příštího víceletého finančního rámce.

"Souhlasím, že o vypůjčené prostředky v přiměřeném rozsahu můžeme posílit víceletý finanční rámec, ale rozdělovat se musí podle stejného klíče jako v současné době. Pro nastartování růstu jsou klíčové investice a nezpomalené tempo konvergence. Proto budu i dál bojovat za silné tradiční politiky, hlavně tu kohezní," uvedl.

Podle analytiků je návrh třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Schválení plánů bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.