Babiš odmítl schůzku s běloruskou opozicí. Sklidil kritiku, Latušenko je rozzlobený

Slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán také nepovažovali za dobrý nápad oficiální schůzku s běloruskou opozicí na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Novinářům to před odletem do polského Lublinu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), který svůj nesouhlasný postoj ve čtvrtek ČTK zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě.

Za zásadní Babiš považuje problematiku Běloruska prosadit na program zasedání Evropské rady, které se v Bruselu uskuteční 24. a 25. září. Návrh má podle něj podporu Polska, Slovenska či pobaltských zemí.

V Bělorusku už týdny přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů. Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný.

Premiér @AndrejBabis odletěl do polského Lublinu na summit zemí V4. Lídři Visegrádu se budou zabývat aktuálními problémy s pandemií koronaviru či přípravou na zářijový summit Evropské rady. „Chceme na program Evropské rady prosadit jednání o situaci v Bělorusku,“ uvedl Babiš. pic.twitter.com/ao7Gbmzedu

— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 11, 2020

"Já jsem řekl, že to není dobrý nápad. Včera jsem mluvil i s maďarským a slovenským premiérem a mají na to stejný názor. Bělorusko nás viní z hybridní války, z toho, že zasahujeme do vnitřních záležitostí. Jsem přesvědčen, že výsledkem takové schůzky by byla voda na mlýn diktátora Lukašenka, který by zase na nás poukazoval," uvedl premiér. Polské předsednictví podle něj o možnosti začalo hovořit na poslední chvíli. Lukašenko mimo jiné před několika dny znovu mluvil o tom, že za protesty v zemi jsou Spojené státy, které působí přes centra v Polsku a České republice.

Předseda vlády připomněl, že se už dříve setkal se zástupci běloruské menšiny žijící v České republice a že ve čtvrtek se ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) sešel se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem. "Ale zkrátka toto setkání, které bylo navrženo, není v souladu s tím, co jsme se domluvili na Evropské radě. Odmítám nějaké obvinění, že já jsem něco blokoval," dodal premiér.

Právě Latuško v rozhovoru pro Deník N uvedl, že je kvůli Babišově postoji do určité míry naštvaný. Doufá, že Česká republika setrvá na svých principiálních pozicích a například že od 5. listopadu nebude uznávat legitimitu současného prezidenta Lukašenka.

Babiš několikrát zopakoval, že je nutné, aby záležitost řešila Evropská unie jako celek. Připomněl, že Evropská rada na srpnovém mimořádném summitu konstatovala, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly transparentní a jejich výsledek neakceptuje. Potvrdila také sankce dohodnuté ministry zahraničí zemí EU.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš Pavel Latuška (Bělorusko) visegradská čtyřka Igor Matovič (OLaNO) Viktor Orbán Česká republika Bělorusko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy