Babiš promluvil o prioritách EU. Řadí mezi ně Schengen či dohodu s USA

Mezi prioritami, kterými by se měla v nadcházejícím období zabývat Evropa, jsou podle předsedy české vlády Andreje Babiše jasný postoj k schengenskému prostoru volného pohybu, k západnímu Balkánu a k obchodní dohodě s USA a problémy s Ruskem a Tureckem. Premiér to dnes řekl podle zprávy tiskového úřadu české vlády po účasti na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku.

Fórum, konané každoročně od roku 2009, jeho organizátoři charakterizují jako hlavní mezinárodní konferenci ve střední a jihovýchodní Evropě, která nabízí platformu pro vyjádření a porovnání názorů na moderní společnost a její budoucnost. Účelem je umožnit účastníkům vyměnit si názory a hledat inovativní řešení současných a budoucích výzev a také usnadnit kontakty s regionálním i globálními činiteli.

Letošní ročník fóra se v panelu vedoucích představitelů zaměřil na budoucnost Evropy po brexitu a na dopady pandemie nemoci covid-19.

"Bavili jsme se o tom, co by Evropa měla udělat, a tam si myslím, že v tom máme jasno. Definovat jasně Schengen, definovat jasně, co bude se západním Balkánem, definovat jasně obchodní dohodu se Spojenými státy, vnitřní trh a samozřejmě řešit problémy, které máme s Tureckem, s Ruskem a transatlantickou vazbu," řekl mimo jiné Babiš.

Na okraj fóra jednal Babiš s premiérem Maďarska Viktorem Orbánem a Slovinska Janezem Janšou aktuální situaci v přeshraničním styku. Mimo jiné uvedl, že Maďarsko podle Orbána v úterý potvrdí, že občané ČR, kteří si koupili nebo zarezervovali pobyt v Maďarsku před 1. zářím, budou moci do země vyjet, když budou mít negativní test na koronavirus, ne starší než pět dnů.

Janša pak slíbil, že se bude zabývat otázkou omezení vstupu českých občanů do Slovinska. "Argumentoval jsem mu tím, že Česká republika má za posledních čtrnáct dní na 100.000 obyvatel průměr asi 40,5 případu (nakažení koronavirem) a Rakousko má 43,4. Přitom Rakousko žádné omezení nemá," uvedl k tomu Babiš.

Podle agentury APA předsedové vlád středoevropských zemí na fóru zdůrazňovali, že jejich region může být v období po brexitu a po pandemii covidu-19 motorem pro celou Evropskou unii. Premiéři Maďarska a Polska, Orbán a Mateusz Morawiecki, přitom důrazně odmítli obavy o demokracii ve svých zemích, které v posledních letech v EU panují.

Andreje Babiše na fóru doprovázel ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se zúčastnil debaty v panelu šéfů diplomacií. Podle agentury PAP mimo jiné diskutoval s kolegy z Maďarska, Polska a Slovinska o současné situaci v Bělorusku, kde se konají masové demonstrace proti tamnímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

V panelu o kyberbezpečnosti se bledského fóra zúčastnil také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády na čtyři samostatná ministerstva je definitivní a kabinet se k němu již nebude vracet. Na tiskové konferenci to prohlásil premiér Andrej Babiš s tím, že celá změna je již zcela dořešena. Tento vládní záměr však dlouhodobě naráží na silnou kritiku z řad odborné veřejnosti, která na pondělí vyhlásila stávku specialistů na problematiku závislostí a sociálního začleňování.
Václav Moravec

Moravec vyzval Babiše, aby si ho předplatil. Premiér ho předtím hodnotil

Novinář Václav Moravec již během minulého týdne odstartoval svůj vlastní mediální projekt a v první politické diskuzi přivítal ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé), člena vlády Andreje Babiše. Dokonce i premiér se následně vyjádřil k novému počinu bývalého televizního moderátora. 

Více souvisejících

Andrej Babiš EU (Evropská unie) schengen USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy