Babiš se čílí kvůli církevním restitucím: Byly předražené, příjmy se mají danit

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54 miliard korun. Ústavní soud, který se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad církvím, podle něj záležitost posuzoval jen z právní stránky. Babiš dnes novinářům při návštěvě Nemocnice Na Bulovce řekl, že se příjmy mají danit.

Premiér Andrej Babiš rovněž řekl, že restituce byly tunelem. "Bylo to schváleno v půl jedné v noci. Paní předsedkyně (Sněmovny Miroslava) Němcová vyhlásila přestávku, potom ukončila přestávku. Bylo to schváleno o jeden hlas, velice nestandardně nějakým poslancem, který byl stíhán nevím za co," uvedl.

Stát tak podle Babiše přišel o 54 miliard korun. "Trvám na tom, že to bylo předraženo. Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo," konstatoval.

Ústavní soud podle něj posuzoval věc jen z právní stránky. "Já si myslím, že příjmy se mají danit. My toto respektujeme (rozhodnutí soudu), ale to nic nemění na tom, že příjmy se mají danit a že to bylo předražené," dodal premiér.

Sněmovna v listopadu 2012 přehlasovala veto Senátu hlasy 102 poslanců. Mezi nimi byl i Roman Pekárek (ODS), kterého komora o necelý měsíc později vydala k trestnímu stíhání. Pekárek byl v prosinci stejného roku pravomocně odsouzen k pěti letům vězení kvůli přijetí úplatku. V období mezi hlavním líčením a odvolacím jednáním nahradil ve Sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS.

K Ústavnímu soudu pak směřovaly podněty, které mimo jiné kritizovaly, že byl zákon schválen v době, kdy byla vyhlášena přestávka na jednání poslaneckého klubu. Zmiňovaly také, že Sněmovna zákon neprojednala na nejbližší schůzi po vrácení předlohy Senátem. Vládní koalice podle opozice omezovala diskusi a porušovala jednací řád.

ÚS ale v nálezu v červnu 2013 neshledal, že by legislativní proces ve svém celku neumožňoval otevřenou diskusi včetně menšinových názorů. Některé postupy sice podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, to ale nemůže být důvodem ke zrušení důležitého zákona. Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace.

V úterý soud vyhověl návrhu senátorů a zrušil spornou část zákona, který prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD. Konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Zástupci církví jsou s rozhodnutím spokojeni. Prezident Miloš Zeman, Babiš i další vládní politici v úterý uvedli, že rozhodnutí je třeba respektovat.

Komunisté zvažuji, že se obrátí na evropské instituce, aby případně posoudili jejich návrh na zdanění církevních restitucí. To je skvělá zprava, prosím, aby to udělali co nejdříve.Je super, že komunisté mají důvěru v evropské instituce a těším se na případná rozhodnutí.

— Marian Jurečka (@MJureka) October 15, 2019

Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013, do konce loňského roku bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Andrej Babiš církevní restituce Ústavní soud ČR Daně

Aktuálně se děje

před 44 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy