Babišova vláda mohla podle Půty sjednat lepší dohodu o Turówu

Loni v září byla možnost domluvit sedmiletý soudní dohled a vyjednat vyšší kompenzace, řekl Půta na dnešní pracovní snídani s médii na ministerstvu životního prostředí. Podle uzavřené dohody je soudní dohled pětiletý.

Babiš označil Půtovo vyjádření za lež. ČTK řekl, že Polsko čekalo na "novou slabou vládu". Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec ČTK napsal, že žádná přijatelná kompromisní dohoda na stole nebyla. Premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu řekl, že Babišova vláda nedokázala jednat v zájmu občanů a smlouvu dohodnout. Jedině smlouva podle Fialy udělala něco pro české občany.

Vyjednávání o Turówu bylo loni 30. září podle tehdejších informací české strany přerušeno kvůli rozdílnému pohledu obou zemí na délku soudního dohledu - Polsko požadovalo dvouletý, Česko patnáctiletý.

Půta dnes sdělil, že při vyjednávání, jehož se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a bývalý polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka, Polsko sice trvalo na dvouletém soudním dohledu, ale český požadavek byl na délku 15 let. Podmínky dohody mohly být podle hejtmana ale lepší, neboť Polsko bylo tehdy ochotno zaplatit 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) a blízko byl i kompromis ohledně délky trvání soudního dohledu, který mohl být sedmiletý. Podle hejtmana nebyla smlouva s Polskem ale uzavřená, protože Babišova vláda se obávala možného negativního dopadu dohody na výsledek říjnových voleb.

Půta také uvedl, že když loni 5. listopadu přijela do Prahy současná polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová, byla atmosféra už horší a polská strana méně ochotná k dohodě na vyšších kompenzacích. Důvodem byla podle Půty narůstající pokuta, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračování provozu dolu Turów. Evropská komise minulý týden Polsku oznámila, že mu z fondů EU strhne za neuposlechnutí příkazu unijního soudu přibližně 15 milionů eur (asi 365 milionů korun).

Půta rovněž podotkl, že mu přijde neuvěřitelné, že se představitelé Babišovy vlády, která smlouvu připravila a vyjednávala, tváří, že s ní nemají nic společného.

"Pan Půta lže. Já jsem o tom nikdy nevyjednával. Pan Půta byl u toho, vyjednávali Brabec, (náměstek ministra zahraničí Martin) Smolek a Půta," řekl ČTK Babiš. "Dobře ví, že oni drželi pozici, že minimální výpovědní lhůta byla 12 let," dodal. Smlouvu s pětiletou výpovědní lhůtou, kterou nakonec premiér Petr Fiala (ODS) na začátku února podepsal s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, označil za nevýhodnou a za totální vítězství Poláků. Čekali podle Babiše na "novou slabou vládu", která ustoupí.

"Žádná kompromisní dohoda, kterou bychom byli ochotni podepsat, na stole prostě nebyla. Volby nevolby," napsal později ČTK bývalý ministr Brabec (ANO). Exministr sdělil, že pro českou stranu bylo tehdy naprosto zásadní, aby smlouvu nešlo vypovědět dříve než za 15 let. "A to Poláci jednoznačně odmítli. Peníze za kompenzace byly v tomto smyslu až druhořadé. Pětiletou výpovědní smlouvu bychom nikdy nepodepsali a ani sedm let nebyl kompromis, na který bychom byli ochotni jít," uvedl Brabec. "Ostatně pětiletá výpovědní lhůta byla, pokud vím, po celou dobu nepřijatelně krátká i pro hejtmana Půtu a další zástupce Libereckého kraje a nerozumím tomu, co se teď změnilo," doplnil exministr.

Fiala dnes novinářům řekl, že Babiš ke škodě lidí v Česku nedokázal dohodu vyjednat. "Jen smlouva chrání obyvatele zasažené těžbou, přináší kompenzace, garantuje příznivé životní prostředí a přináší peníze ČR," uvedl. Premiér doplnil, že jako opoziční politik vybízel vládu k tomu, aby dohodu uzavřela. "A garantoval jsem, že ji budeme podporovat, protože je to v zájmu lidí," dodal. Kdyby podle něj platila Babišova slova o konstruktivní opozici, smlouvu by dnes nekritizoval.

Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora EU. K podmínkám smlouvy dnes Půta uvedl, že konečně přinesla možnost vybudovat v příhraničí profesionální monitoring dopadů dolu, neboť dosud byl prováděn spíše provizorně.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. V původním návrhu dohody podle Babiše bylo, že se bude moci jáma prohloubit maximálně 12 metrů pod hladinu moře před splněním podmínek.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.