Kandidáty na předsedu Pirátů budou o víkendu kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra chtějí ucházet necelé dvě desítky kandidátů.
Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a po rezignaci většiny vedení před konáním mimořádného celostátního fóra v létě 2014 krátce Piráty vedla jako statutární zástupkyně. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. "Je potřeba, aby v této nelehké chvíli strana měla ve svém čele někoho, kdo má jako prioritu dlouhodobou záchovu pirátského hnutí," napsala. Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také "snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství".
Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. "Strana která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne," uvedl.
Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je Bartoš vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.
Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.
Koalice Pirátů se STAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za Spolu a ANO a získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. V předchozím volebním období měli Piráti 22 poslanců.
Vedení Pirátů se na on-line jednání všech členů strany 8. ledna jistě obmění z větší části. Funkce místopředsedu neobhajují Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Do vedení se chce naopak vrátit Martin Kučera, který na post místopředsedy rezignoval koncem listopadu. Mezi 18 kandidáty na místopředsedu jsou například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.
Vedle volby předsedy a místopředsedů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.
Související
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
Policie vypátrala muže, který zaútočil na kancelář piráta Bartoše
Ivan Bartoš (Piráti) , Česká pirátská strana , Lukáš Wagenknecht
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 2 hodinami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 2 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 4 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 5 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 5 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 10 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 11 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 12 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 14 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák