BIS: Omezení ruských špionů brání velikost diplomatické mise

Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v ČR již několik let relativně stabilní.

BIS uvedla, že v předchozích letech registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, zejména skrz podporu prokremelské části diaspory. "V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost," píše česká kontrarozvědka. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá podle BIS do vzorců ruských nekonvenčních praktik.

BIS v posledních letech opakovaně upozorňovala, že naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku je dlouhodobým bezpečnostním problémem a vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. Stejně jako před rokem v aktuální zprávě zmiňuje, že v Česku vyvíjeli loni činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. Počet zpravodajců s diplomatickým krytím zůstává v ČR již několik let relativně stabilní, dodává kontrarozvědka.

Účinně omezit činnost ruských zpravodajců v Česku bylo loni i nadále "mimořádně obtížné" z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska, konstatuje BIS. "Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR a na propagaci názorů a postojů Kremlu," uvádí BIS.

Rusko podle BIS v roce 2019 začalo sázet na živelnou nátlakovou činnost. V takovém případě podle BIS dá představitel ruské státní moci najevo, co si přeje. "A proxy (zástupní) aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba 'něco dělat'," uvádí BIS. Tento postup považuje BIS za rizikový. "A to zvláště, pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval," píše.

Podle BIS se loni oproti předchozímu roku nijak zásadně nezměnilo spektrum činnosti proruských aktivistů v Česku. Označuje tak prorusky smýšlející osoby, které "svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci". "Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání ČR a členství v EU a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem," píše BIS.

V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. "Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci," uvádí BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.