Češi dostanou datové schránky, ať už chtějí nebo ne. Tím česká digitalizace nekončí

A tak snad nejen zastánci všeho digitálního přivítali s chutí zprávu o tom, že od příštího roku bude tuzemské ministerstvo vnitra automaticky zřizovat tzv. datové schránky nejen všem podnikatelům, kteří je ještě nemají, ale také fyzickým osobám – občanům, kteří při kontaktu s úřady na dálku využijí bankovní identitu nebo jiný elektronický prostředek vzdáleného ztotožnění. Podle plánu totiž bude „stát“ takové lidi považovat za „informačně gramotné“. Některé názory dokonce neváhaly označit takový krok za zřízení datových schránek, coby moderního způsobu komunikace se státem „ze zákona“. Ti, co ale třeba zažili, jak rychle nebo snadno funguje vyřízení digitální identity a její možnosti v praxi v Pobaltských státech, vědí, že tohle je opravdu jen jakýsi „základní“ stupínek k oné požadované digitalizaci českého státu.

A co si vláda slibuje od lepší digitální komunikace přes datové schránky? „Datová schránka je jen nástroj. Jedná se o způsob, jak si vyměnit digitální data a mít jistotu, kdo data posílá a kdo je přijímá. Datová schránka je nezbytná pro to, aby existovala digitální adresa občana. Nově chystáme nový design datových schránek, který bude korespondovat s designem Portálu občana. Také chystáme lepší prezentaci a návody, jak datové schránky používat,“ vysvětlila Nikola Bukajová. Otázka nyní ale stojí tak, zda i při souběhu několika nečekaných a netušených krizí, které nyní musí řešit snad každá země Evropy, je ještě nějaký prostor na to chystat digitalizaci dalších aktivit a procesů, i přes zavedení datových stránek pro co největší počet lidí, aby naplnil také sliby z vládního prohlášení? „Cíl je jednoduchý – digitalizovat všechny významné služby pro občany. Nic víc, nic míň,“ řekla na přímou otázku serveru EuroZprávy.cz Nikola Bukajová z odboru Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci, tedy Ivana Bartoše, který je také předsedou České Pirátské strany.

Podle ní předchozí slova jasně definuje Zákon o právu na digitální služby, který se podařilo v minulém volebním období prosadit. „Konkrétně jsou to například služby v oblasti dopravy, zdravotnictví či digitalizace stavebního řízení. Rozšíření okruhu uživatelů datových schránek jsme zdědili od minulé vlády, avšak nepodporovali jsme to v té formě, jak je to dnes v zákoně,“ upřesnila pro EuroZprávy.cz Bukajová. Pravdou je, že coby člen Evropské unie si Česká republika moc dobře v digitalizaci dosud nevedla. Evropská komise totiž sleduje od roku 2014 digitální pokrok členských států ve zprávách o indexu digitální ekonomiky a společnosti (The Digital Economy and Society Index – DESI) a v něm si domácí ekonomika za rok 2021 „zasloužila“ desáté místo od konce. A to bez ohledu na to, že inspirací a návodů od nejrůznějších profesních a odborných sdružení a aktivit nalezne i každý čtenář tohoto textu ve virtuálním prostou nadbytek.

Neznamená to ale, že se tady nic neděje. I řada nejen tuzemských odborníků na digitalizaci a modernizaci komunikačních procesů a protokolů třeba oceňuje výsledky v oblasti vývoje a zdokonalování umělé inteligence (AI ‒ Artificial Intelligence). Sám český stát nyní připravuje digitální procesy, které by život v Česku výrazně „zdigitalizovat“. Pokud se sami sebe ptáte, zda to bude třeba aplikace, která umožní lidem, kteří jsou někde na ulici, udělá se jim špatně, aby mohli ukázat v nějaké zdravotnické ordinaci telefon se svými zdravotními záznamy tak, aby nemuseli přenášet stohy papírů a volat na sto míst, pak ano. „Tato vláda připraví jednotné digitální standardy ve zdravotnictví. Data jsou a vždy byla v majetku pacienta. S jednotným datovým standardem už je velmi jednoduché přenést záznam,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Bukajová.

Ti, co si myslí, že i v digitalizaci země, by měla a mohla Česká republika pořádně přidat, mají možná pravdu. Zemi ale i přes řadu několika dokumentů a nařízení, kterými je domácí ekonomika svázaná s představami Evropské unie, máme podle řady odborníků na e-Goverment stále vážné nedostatky v několika oblastech. A není to žádné „novum“, jde totiž hlavně o dostatek kvalitních odborníků a poté i o kapitálu. Věřme ale, že český posun k lepší, ještě více digitální a v řadě případů i zcela bezpapírové a „bez byrokratické“ budoucnosti, se znovu zas nějak neprodlouží.