Česko by v žádném případě nemělo uznávat Tálibán, řekl Kulhánek

Česká republika by v žádném případě neměla uznávat vládu Tálibánu, nějakým způsobem s ním komunikovat ale bude potřeba. Před dnešním odletem na návštěvu Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie to řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Důležité je v rámci Evropské unie prosazovat k Tálibánu jednotný přístup, míní.

Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem po rychlém kolapsu Západem podporované vlády. Podle EU není prozatímní vláda "inkluzivní" a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie. Prohlášení Číny a Japonska byla méně kritická.

"Teď jsme v situaci, kdy Tálibán je novým pánem Afghánistánu. Mě to vůbec netěší, ale musíme akceptovat realitu, jaká je. Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé," uvedl ministr.

Česko podle Kulhánka rozhodně nebude v první linii vyjednávání s Tálibánem. "Ale z našeho pohledu je důležité, abychom v rámci Evropské unie prosazovali jednotný přístup k Tálibánu," uvedl. Komunikovat se s ním musí například o humanitární pomoci nebo migraci, míní. "Chceme řešit migraci v regionu, rozhodně nechceme, aby migrace z Afghánistánu se dostala do Evropy," dodal šéf diplomacie.

"Je nutné posuzovat Tálibán na základě toho, co dělá, ne toho, co říká. Myslím, že ještě budeme muset hodně posuzovat to, jakým způsobem se nová vláda bude chovat ke svým lidem," doplnil Kulhánek.

O situaci v Afghánistánu dnes jednal expertní tým prezidenta Miloše Zemana s Kulhánkem a ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO). Poradní tým hlavy státu se podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi EU. Tým podle něj identifikoval pro ČR dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus.

Kulhánek následně na twitteru uvedl, že se s prezidentem a Metnarem shodli na realistickém pohledu na další vývoj v zemi. "Naše priority jsou především mírnit humanitární krizi, zabránit nelegální migraci a také boj terorismem," poznamenal.

Před odletem ministr připomněl, že jeho resort vládě navrhuje poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo na to chce přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů korun resort poskytne ze svého rozpočtu.

Související

NATO

Kulhánek by uvítal, kdyby nový šéf NATO pocházel z východního křídla

Bývalý ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) by považoval za dobré, kdyby nový generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) vzešel ze zemí východního křídla aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Nynějšímu šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi skončí na konci září příštího roku mandát.

Více souvisejících

Jakub Kulhánek Tálibán

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy