Česko ročně zaplatí mezinárodní organizacím 4,4 miliardy. Přínosy ale nezná, zjistil NKÚ

Česká republika spolupracuje s téměř 500 mezinárodními organizacemi a ročně jim na příspěvcích vyplatí zhruba 4,4 miliardy korun. Spolupráci koordinuje ministerstvo zahraničních věcí (MZV), které ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z kontroly hospodaření v letech 2014 až 2018.

Každý resort by měl ministerstvo zahraničních věcí informovat o navázání spolupráce s mezinárodními organizacemi. Nové smlouvy má také nejprve schválit vláda. "Kontrola ale ukázala, že MZV se o tom vůbec nemusí dozvědět," uvedl NKÚ. U poloviny z 28 případů uzavřela ministerstva spolupráci, aniž o nich vláda a ministerstvo zahraničních věcí věděly.

MZV tak podle kontrolorů nemá celkový přehled o tom, s jakými organizacemi Česko spolupracuje a jaké jsou přínosy takové spolupráce. "Ani k jednomu si nedokázalo zajistit potřebné informace, a neplnilo tak úkoly dané usnesením vlády," uvedli kontroloři. NKÚ proto získal informace dotazníkovým šetřením.

K roku 2018 spolupracovalo Česko se 477 mezinárodními organizacemi. V případě 233 z nich byl přínos spolupráce vyhodnocen, u zbývajících 244 nikoliv. Mezinárodních organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo 21, patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle NKÚ ale zůstává Česká republika v těchto prioritních organizacích nedostatečně zastoupena, v roce 2018 působili Češi na manažerských postech v 15 z nich.

V roce 2013 dala vláda ministerstvům úkol, aby vytipovaly, kde by mohla ČR při spolupráci s mezinárodními organizacemi ušetřit. U 16 organizací navrhly resorty úspory celkem přes 18 milionů korun, tedy půl procenta všech ročních výdajů na spolupráci s mezinárodními organizacemi. "MZV ale nesledovalo, jestli k úsporám skutečně došlo. Samo MZV a další resorty ještě v roce 2018 zaplatily 10,5 milionu korun organizacím, u kterých navrhovaly členství ukončit," zjistil NKÚ.

V roce 2015 také vznikla pracovní skupina, která měla zlepšit spolupráci a výměnu informací mezi ministerstvy a MZV. Podle NKÚ se ale sešla jen jednou a další čtyři roky ji ministerstvo zahraničních věcí nesvolalo ani nepoužilo podněty z této jediné schůzky. "Koordinace mezi resorty, kterou má řídit MZV, se nikam neposunula," uvedl NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil také na ministerstvo školství a jeho spolupráci s mezinárodními organizacemi. Podle něj si ale ministerstvo určilo cíle spolupráce jen pro některé mezinárodní organizace, nezpracovalo ani analýzu nákladů.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú ministerstvo zahraničí Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy