Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, schválil Senát

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Spolupráce výrobců s obcemi by mělo fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci v novele snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun. Senátoři tuto úpravu ponechali beze změn.

Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu

Plastové nápojové lahve bude nutné do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Schválil to dnes Senát v novelách, které souvisejí se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Normu, kterou podpořilo 57 ze 71 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Předloha nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Podle společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se tříděním do speciálních nádob daří z trhu v ČR sebrat více než 80 procent použitých PET lahví.

Novela však zálohování plastových lahví ponechává dobrovolné. "Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady plošného zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů," sdělila dnes ČTK mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Iniciativa se bude snažit prosadit samostatný zákon, který by zavedl povinné zálohování PET lahví a také plechovek, dodala.

Kritici povinného zálohování upozorňují na to, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetavené na nové stejně jako nyní lahve ze sběrných kontejnerů.

Přidávání recyklátu do PET lahví je podle předsedkyně Svazu minerálních vod Jany Ježkové jedním z pilířů cirkulárního zacházení s těmito nápojovými obaly. "Tento krok všichni naši členové jednoznačně podporují. Někteří jsou rozhodnuti přidávat do svých PET lahví i daleko vyšší podíl recyklátu, než stanoví zákon," uvedla dnes Ježková na dotaz ČTK.

Využívání lokálně získávané druhotné suroviny dává podle ní i velký ekonomický smysl, a to vzhledem k současné situaci na trhu s energiemi a surovinami. Pro plné využití potenciálu tohoto opatření by však bylo potřeba zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek, řekla Ježková. U plastových víček, která budou muset být připevněna k obalu, záleží na konkrétním technickém řešení u jednotlivých výrobců, dodala.