Čeští politici a ekonomové vítají brexitovou dohodu. Rozhodující bude sobota

Čeští politici vítají čtvrteční informace o dohodě Velké Británie a Evropské unie na upravených podmínkách brexitu. Uvedli to dnes na dotaz ČTK. Předseda evropského výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL) předpokládá, že Evropský parlament dohodu potvrdí. Urgenci současné situace, kdy má Británie podle plánu odejít z EU ke konci října, podle něj dokládá svolání britského parlamentu na sobotu.

Britský premiér Boris Johnson i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve čtvrtek oznámili dosažení nové dohody o odchodu Británie z EU a poté jí podpořili lídři zemí EU. Nově dojednanou dohodu o brexitu ovšem musí ještě odhlasovat dolní komora britského parlamentu, která se kvůli tomu sejde na mimořádné schůzi v sobotu. Johnson však nemá v Dolní sněmovně většinu.

"Můj odhad je takový, že Evropský parlament tu dohodu posvětí, koneckonců ona se liší velmi málo od té, kterou (britský premiér) Boris Johnson odmítal," řekl Benešík.

Zajímá ho především řešení celních kontrol po změně tzv. irské pojistky. "Doufejme, že to dopadne dobře a Irsko i Severní Irsko to přijmou a bude jim to vyhovovat," řekl.

Dohoda je podle něj i nadále zdaleka lepším řešením než odchod Britů bez dohody. "Preferuji dohodu, která stanoví pravidla a kultivovaný rozchod. Je příznivější než divoký odchod, který by znamenal velkou právní nejistotu a daleko větší škody než odchod v rámci pravidel," dodal Benešík. Jeho stranický kolega Jiří Mihola ale varuje, že řešení irské hranice bude pravděpodobně nepřijatelné pro severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). "Jen velmi těžko se dá předvídat výsledek hlasováni v parlamentu," sdělil Mihola.

Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ČSSD Ondřej Veselý zprávy o dohodě vítá. "Předpokládám, že na straně států EU nebude problém, u Britů uvidíme v sobotu. Přesto by bylo nejlepší, kdyby Velká Británie z unie neodcházela," uvedl.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek ČTK napsal, že od začátku je zřejmé, že brexit bez dohody je pro obě strany nejhorší variantou. "Takže kompromis necelé dva týdny před odchodem je dobrá zpráva pro všechny. Teď bude záležet na britském parlamentu," dodal.

Zejména pro evropské firmy byla nejistota ohledně brexitu velmi nepříjemná a vedla k omezování investičních výdajů, což mělo následně nepříznivý dopad na evropský průmysl a hospodářskou aktivitu jako celek. Ve výhledu na rok 2020 bychom tak mohli přepsat směrem nahoru výhled hospodářského růstu v eurozóně, což by vedlo k vyššímu optimismu též ve výhledu pro českou ekonomiku," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

V případě schválení dohody mohou podle něj finanční trhy mohou pokračovat ve směru, jenž ve své reakci nabraly v prvních minutách po zveřejnění zprávy o dohodě, včetně posilování české koruny. "Pokud by ale dohoda opět spadla pod stůl, byla by to nepříznivá zpráva jak pro finanční trhy, tak pro evropskou ekonomiku, středoevropský region nevyjímaje. Opatrnost je tak i nadále namístě," dodal.

Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že dnešní zpráva je dobrou novinou z hlediska české ekonomiky. Podle studie lovaňské univerzity z června letošního roku totiž brexit bez dohody připraví o práci zhruba 47.000 Čechů, zatímco brexit s dohodou zhruba 11.0000, upozornil.

Se schválením brexitové dohody navíc podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové roste šance, že by Česká národní banka mohla na svém listopadovém zasedání zvýšit úrokové sazby. "Tím, co jí od tohoto kroku odrazovalo, byly právě nejistoty pramenící z vnějšího prostředí," uvedla.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Ondřej Benešík Jiří Mihola (KDU-ČSL) Marek Ženíšek (TOP 09) Česká republika Velká Británie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy