Chystá se změna azylového zákona, počítá s aktivováním "řízení v případě krizové situace"

Nejvyšší správní soud (NSS) by již v budoucnu nemusel přezkoumávat rozhodnutí ministerstva vnitra a soudů neudělit azyl lidem, kteří pocházejí z takzvaných zemí bezpečného původu. Kasační stížnost by neměli mít možnost podávat ani žadatelé, kteří vzali svoji žádost o mezinárodní ochranu zpět, či lidé v detenci. Ministerstvo vnitra to navrhuje v novele azylového zákona, kterou v pondělí projedná vláda.

Návrh ministerstva obsahuje i takzvané řízení v případě krizové situace, které by mělo být aktivováno při případné další výrazné migrační vlně.

"Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení, a to včetně rozhodování o ochranných pobytových oprávněních a související řízení v migrační oblasti," uvedlo vnitro. Ministerstvo chce proto upravit lhůty pro rozhodování soudů v některých řízeních o azyl a ve vymezených případech i zrušit přezkum dalším soudem. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné chce vnitro vyloučit NSS z rozhodovacího procesu pouze u případů, kdy jsou žádosti o azyl zjevně nedůvodné.

Ministerstvo zároveň plánuje rozšířit seznam bezpečných zemí. Novotná dříve uvedla, že zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v Česku pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které dosud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné. Celkově žádají o mezinárodní ochranu zhruba dvě tisícovky lidí. Azylová řízení podle vnitra trvají i déle než rok.

V současně platné právní úpravě podle vnitra také chybí adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by o azyl zažádalo výrazně větší množství cizinců. Navrhuje proto zavést takzvané řízení v případech zvláštní situace. V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.

Podle důvodové zprávy k zákonu je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. "V roce 2018 bylo podáno 1702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany je patrný i v roce 2019," uvedlo vnitro.

Ministerstvo v návrhu reaguje také na rostoucí počet lidí, kteří žádají o azyl z tranzitního prostoru letiště. Tyto žádosti jsou podle vnitra často účelové, podávají je zejména Kubánci a Arméni a dosáhly z jejich strany "téměř masového charakteru". Cizinci po vpuštění do ČR ve většině případů ihned odcestovali do jiných zemí EU. Novela mimo jiné navrhuje, aby veškeré tyto žádosti projednával Krajský soud v Praze.

Související

Petr Pavel

Pavel podepsal uzákonění vzniku České komory zeměměřičů a sjednocení pravomocí dozorových úřadů

Zákonný rámec pro vznik profesní České komory zeměměřičů přinese novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma také zavede povinnost Zeměměřičského úřadu, který spravuje státní mapy a databázové údaje, poskytovat tyto informace bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona.
Martin Exner Rozhovor

"Když zakřičíte, že zabijete prezidenta, tak to řeší policie." Exner pro EZ vysvětluje nový zákon proti škodlivému obsahu na internetu, cenzuru odmítá

Poslanec za Starosty a nezávislé a člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Martin Exner v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak bude vypadat nový zákon o blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost. „Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru,“ popisuje.

Více souvisejících

zákony Ministerstvo vnitra migrace uprchlíci Vláda ČR Cizinci Nejvyšší správní soud

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 22 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Zdroj: ČTK

Další zprávy