Chystá se změna azylového zákona, počítá s aktivováním "řízení v případě krizové situace"

Návrh ministerstva obsahuje i takzvané řízení v případě krizové situace, které by mělo být aktivováno při případné další výrazné migrační vlně.

"Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení, a to včetně rozhodování o ochranných pobytových oprávněních a související řízení v migrační oblasti," uvedlo vnitro. Ministerstvo chce proto upravit lhůty pro rozhodování soudů v některých řízeních o azyl a ve vymezených případech i zrušit přezkum dalším soudem. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné chce vnitro vyloučit NSS z rozhodovacího procesu pouze u případů, kdy jsou žádosti o azyl zjevně nedůvodné.

Ministerstvo zároveň plánuje rozšířit seznam bezpečných zemí. Novotná dříve uvedla, že zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v Česku pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které dosud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné. Celkově žádají o mezinárodní ochranu zhruba dvě tisícovky lidí. Azylová řízení podle vnitra trvají i déle než rok.

V současně platné právní úpravě podle vnitra také chybí adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by o azyl zažádalo výrazně větší množství cizinců. Navrhuje proto zavést takzvané řízení v případech zvláštní situace. V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.

Podle důvodové zprávy k zákonu je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. "V roce 2018 bylo podáno 1702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany je patrný i v roce 2019," uvedlo vnitro.

Ministerstvo v návrhu reaguje také na rostoucí počet lidí, kteří žádají o azyl z tranzitního prostoru letiště. Tyto žádosti jsou podle vnitra často účelové, podávají je zejména Kubánci a Arméni a dosáhly z jejich strany "téměř masového charakteru". Cizinci po vpuštění do ČR ve většině případů ihned odcestovali do jiných zemí EU. Novela mimo jiné navrhuje, aby veškeré tyto žádosti projednával Krajský soud v Praze.