Fiala misí na Ukrajině vyslal signál, že o solidaritě jen nemluví. Rusy to zaskočilo, jsem na něj hrdý, říká Ženíšek

Je přesvědčený, že Západ musí přestat veřejně projevovat určité slabiny a obavy, které pramení z války na Ukrajině. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) by byl rád, aby někteří demokratičtí politici přestali posilovat pozici ruského prezidenta Vladimira Putina. „A činí tak tím, že přes on-line vlastně Putinovi sdělují, že mají strach z toho, co se stane, když jim škrtne plyn, anebo jim omezí dodávky. Je nutné brát Putina smrtelně vážně. Když vidí určitou nejistotu části čelních evropských představitelů, cítí se silnější a odhodlanější.“ Člen sněmovního výboru pro obranu apeluje na všechny prozápadní politiky, aby válku začali brát vážně. „Válka na Ukrajině není virtuální, ale jedná se o krutou realitu.“

Ani třicet Macronových telefonátů válku nezastaví

Podle něj se Putinovi už nesmí ustupovat. Rozhodnost zmiňuje politolog v kontextu s postupem bojů, které se začínají odehrávat v bezprostřední blízkosti členských států NATO jako je Polsko či Slovensko. Exploze jsou slyšet například dvacet kilometrů od polských hranic, v ohrožení je i letiště v Užhorodu, které je přímo na ukrajinsko-slovenské hranici. „My v žádném případě nesmíme čekat, až Putin napadne stát, který je členem aliance. To už by bylo pozdě. Je zapotřebí masivně ukrajinské armádě dodávat zbraně a podporovat ji a musí se tak dít pravidelně. Bez zbraní se válka nevyhraje, nezastaví ji ani třicet telefonátů od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který je často ve spojení s Putinem.“

Zákonodárce otevřeně a bez diplomatických frází přiznává, že Putin je obrovskou hrozbou a není možné šéfa Kremlu už podcenit. „Podívejte se, před třemi týdny nás renomovaní analytici ujišťovali, že Ruská federace bude maximálně řešit Donbas a definitivně uzavře kauzu Krym. Analytici zdůrazňovali, že by byl blázen, kdyby napadl Ukrajinu jako celek. A ráno 24. února jsme se probudili a Putin nařídil ostřelování Kyjeva, Charkova a dalších měst. Znovu opakuji, válka na Ukrajině je skutečná, nikoli virtuální a podle toho musí Západ jednat.“

Ženíšek podotýká, že bylo obrovskou chybou demokratického světa, jak téměř ignoroval vpád Ruska do Jižní Osetie v Gruzii v roce 2008 či anexi Krymu o šest let později. „Nastolení politiky věčného ustupování Rusku bylo obrovskou hrubkou, stejně jako podceňování Putinovy rétotiky, že usiluje o vybudování Sovětského svazu. Jak je vidět, vše myslel smrtelně vážně. Ano, politici vždy věří, že druhá strana chce jednat racionálně, ale u Putina už Západ mohl poznat, že je schopen všeho. Neštítí se nyní i vraždit malé děti. Konflikt se musí řešit a ne neustále dumat nad energetickou závislostí na Ruské federaci.“

Absolvent fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze tvrdí, že Putin má Západ dokonale přečtený, a proto si byl jistý, že ani po invazi Ukrajiny spojenci vojensky nezasáhnou. „Putin je u moci buď jako prezident či premiér přes dvacet let. Za tu dobu poznal x prozápadních premiérů a poznal, že doposud se mu nikdo razantně nepostavil. Prošla mu Gruzie i Krym, a tak si byl jistý, že ani napadení Ukrajiny jej nepoškodí.“ Bývalý I. místopředseda TOP 09 je ale rád, že se spojenci konečně sjednotili. „Putin nepočítal s tak obrovskou soudržností, s tak zdrcujícími ekonomickými sankcemi. Vždyť ještě před třemi týdny nikdo nepredikoval, že Němci zruší projekt Nord Stream 2. Jedině jednotou můžeme ruského prezidenta zaskočit.“

Západ musí jednat s Čínou, jinak bude chybovat

Někdejší náměstek ministra spravedlnosti či ministra zdravotnictví věří, že Západ se ze svých chyb poučil. Nyní může určitý reparát složit v případě Číny, kterou Rusko údajně podle zpravodajců požádalo o vojenskou pomoc, ačkoli Peking zprávu popřel. „Nikdo nepochybuje, že Čína je partnerem Ruska. Vždyť čínští představitelé na Rusy naléhali, aby s invazí počkali do doby, než skončí zimní olympijské hry. Demokratický svět by tedy informaci o eventuální čínské pomoci neměl podcenit, jinak se může opakovat pochybení z Gruzie a Krymu.“ Ženíšek soudí, že spojenci nesmí dovolit, aby Čína překročila svůj rubikon. „Je nutné ji jednotně zastrašit a říci, co se může stát, pokud Rusko podpoří. V případě, že její aktivitu budeme ignorovat, vyšleme signál o vlastní slabosti a Čína ještě více naroste. Rozhodně ji nemůžeme podceňovat a je nutné s ní důrazně rokovat. Její vazby či kontakty na Ruskou federaci jsou silné,“ upozorňuje.

Pedagog, který v minulosti přednášel na katedře politologie a mezinárodních vztahů fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni a později i na Metropolitní univerzitě Praha, oceňuje postoj českého premiéra Petra Fialu (ODS), který společně s ministerským předsedou Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyńskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou cestoval vlakem do Kyjeva, aby podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V metropoli mají politici jednat i s premiérem Ukrajiny Denysem Šmyhalem. „Misi premiéra Fialy společně s dalšími politiky vnímám jako výraz odvahy a neskutečné podpory. Představitelé Česka, Polska a Slovinska vyslali jasný signál, že o solidaritě nemluví jen formálně, ale pomoc ještě podtrhují osobní setkáním ve válečné zóně. I ruská strana musí být aktivitou i odhodláním kvarteta zaskočena. Na šéfa kabinetu Petra Fialu jsem neskutečně hrdý.“

OSN si v konfliktech počíná dost bezzubě

Fialova statečnost kontrastuje s dnešním datem 15. března 1939, kdy tehdejší politická scéna ustoupila Adolfu Hitlerovi a dovolila, aby nacistické Německo okupovalo Čechy, Moravu a Slezsko. Vedení státu zcela na jakýkoli vzdor kapitulovalo. Předseda ODS v den výročí poroby demonstruje, že Česká republika má chrabrého představitele a díky němu není země jen do počtu, ale v ruské agresi hraje důležitou až klíčovou roli.

Zastupitel Plzeňského kraje částečně souzní s rétorikou současné ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která v nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásila, že pokud Organizace spojených národů není schopna plnit svoji roli, rozpustila by ji. V pořadu doslova řekla: „Pokud Spojené národy nejsou schopny dostat na Ukrajinu modré přilby (mírové síly OSN) a zajistit alespoň základní dodržování lidských práv, ať se rozpustí.“ Člen Poslaneckého klubu TOP 09 však upozorňuje, že pokud by se současné OSN zrušilo, záhy by vzniklo nové. „Téměř dvě stě států musí fungovat na nějakém půdorysu, nemohou být bezprizorní. Navíc je zde podepsaná řada mezinárodních smluv, které zabraňují dalším konfliktům.“

Sám ale současnou aktivitou OSN v kontextu s válkou na Ukrajině není stejně jako Černochová nadšený. „Slova paní ministryně musím podtrhnout. Bohužel musím říci, že OSN si ve válečných konfliktech počíná dost bezzubě a v historii bychom nenašli moc případů, kdy by obtížnou situaci pomohla výrazně vyřešit,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Marek Ženíšek.